Květen 2017

o něco později

30. května 2017 v 15:26 | Heaven |  Deník
quote and fight image

Další deníčkovský článek v krátkém období? Aby ne, když se toho u mně tolik děje.

Ve středu jsem si byla pro maturitní vysvědčení. Naposled na gymplu. Fuj, tohle říkat na nebudu. Určitě to není pravda. Na jednu stranu, ano, být na té škole ještě 1 rok tak mi jebne, na druhou stranu mně zachvátila taková vlna nostalgie. Že už nebudu potkávat ty samé lidi, chodit po těch samých chodbách a sedět v těch samých lavicích.

V ročníku jsme 3 třídy - 2 čtyřletý a 1 osmiletá. Nejdříve se projevila ředitelka (huh, stejná jako vždycky), potom se začalo předávat. Třídní učitel 4.C. měl typický projev "byla jste moje nejoblíbenější třída" a sklidil vlažný potlesk. Další třídní učitelka, praštěná fyzikářka ze 4.D. měla originálnější a osobitější projev. A na závěr my, osmileťáci. Holky vedle mně už ronily slzy, ale já jsem to nějak vydržela (což je zvláštní, jsem takovej cíťa). Zato jsem se celou dobu culila jako debil a při předávání jsem se trochu klepala. Dobrá půlka lidí z naší třídy měla vyznamenání, mně bohužel uteklo o 1 známku (2,1,2,2), ale přece nejsem žádnej šprt.

Řeknu vám, je to fakt hnusný pocit, když se dozvíte o někom, koho dlouho znáte, že se mu v minulosti přihodilo něco hodně špatnýho. Nechci to rozebírat, ale... Vždyť to není fér, že se tak špatný věci stávají tak dobrým lidem. A pak vám to nedá spát.


Brigáda. Hledat brigádu ve městě s 11 tisíci obyvateli je jako hledat řád v šuplíku s ponožkama. Už jsem psala i do Tesca. Jelikož jsem z toho gymplu a nic neumím, je to trošku nevýhoda. Nakonec mamka našla, že hledají do jedné restaurace servírky. Neměla jsem s touhle prací zrovna dobré "zkušenosti", i když to nebylo doslova to samé. Obsluhovala jsem v jedné cukrárně celé 2 dny. A šéfová pak odletěla někam na Mars nebo co. A kde si na začátku července seženete brigádu, že. Každopádně jsem tam zavolala a domluvili jsme se na schůzce. V pátek už jsem byla na zaučení přes obědy. V červnu taky půjdu párkrát na zaučení a od července už budu opravdu pracovat. Wow. A dovedla mně k tomu prakticky náhoda. A asi mně budou dost bolet záda. Celkem na to trpím (ale člověk si moc nevybere).

Takže mezi prací a stěžováním si na práci budu dělat co? No přece to, na co nebyl za celý školní rok čas. Hlavně číst knížky. Ale bojím se jít do knihovny, protože až mně tak uvidí, zabijou mně, protože už jim dlužím knížku dobrý 4 měsíce. A taky musím přečíst ty knížky, které se mi hromadí doma. Dalším plánem je se učit na přijímačky na peďák (UK). Naštěstí jsem maturovala z předmětů, ze kterých skládám i přijímačky (rozum mám přece od toho, abych věděla, jak si to ulehčit), ale po zkouknutí ukázkových testů jsem zjistila, že to tak lehký nebude :D

Tak uvidíme, kde nakonec skončím. Na peďák do Liberce už jsem prakticky přijatá (dostala jsem plný počet bodů) přes Scio testy - kdo má percentil víc jak 55, je přednostně přijatý. Sice je to "jen" záložní škola, raději bych do Prahy (ať už práva nebo peďák), ale ta jistota alespoň něčeho je fajn. Potom se tak nestresuju.

Samozřejmě jsme měli i pomaturitní večírek (v sobotu). Původně vůbec neměl být, ale jelikož se tam ředitelka sama pozvala, museli jsme ho uspořádat, ale nakonec to bylo fajn. Bojím se, že se už zase všichni nesejdeme. Nejsem sice kamarádka úplně se všemi, ale ty lidi jsou prostě fajn a když vás neštvou každý den ve třídě, nakonec vám začnou i chybět. Zvláštní, že?

playlist - may

23. května 2017 v 18:03 | Heaven |  Hudba
Vypadá to, že rok 2017 bude v hudbě docela zajímavý, protože moji oblíbenci už buď něco vydali nebo se chystají vydat a jak byl minulý rok docela bídný, tenhle bude mnohem lepší. Celkem mám 6 nových písniček a níže si je můžete poslechnout :)

Paramore - Told You So


Halsey - Eyes Closed


Imagine Dragons - Whatever It Takes

maturitka za mnou!

18. května 2017 v 19:16 | Heaven |  Deník
Vůbec nevím kde začít! Skoro 3 týdny jsem nic nenapsala a teď se konečně můžu vrátit do normální života. Dělat normální věci, který dělají normální lidi. Číst knížky, který skutečně chci číst. Dívat se na seriály. Uklidit si v pokoji.

Maturitu jsem úspěšně zvládla a konečně to mám za sebou. Co si budeme povídat, nebyla to žádná "dávačka" jak tvrdí internetoví chytráci. Přečetla jsem si všech 20 knih, vypracovala všechny otázky (ehm, kromě angličtiny, protože tam ani tolik nejde o obsah jako u jiných předmětů) a ta práce se vyplatila. S nadsázkou někdy říkám, že naše třída je plná šprtů a nemýlím se. 25 z 25 lidí připuštěno k maturitě a pouze 1 spolužačka nedala 1 ústní. Ostatní třídy v ročníku nedopadly o moc hůř, ale pár lidí tam taky něco nedalo. A jak vlastně probíhali moje zkoušky?

Dějepis - pár lidí mi řeklo, že jsem blázen, že si beru dějepis a češtinář mi na férovku řekl, že je to sebevražda. Ani tak jsem si to nerozmyslela. Výhoda byla, že to byla písemka (kdyby byl ústní, nešla bych na to - vytáhla bych si Řím a mohla bych rovnou odejít haha). Výhoda (nevýhoda?) byla, že jsme ji psali už na začátku dubna. Učila jsem se asi týden a samozřejmě jsem si byla jistější v moderních dějinách. V den D jsem otevřela test a první úloha: Najděte chyby v textu o 2. světové válce... Kdyby to bylo něco důležitýho, ale takový detaily... Druhá úloha byla ještě lepší: Seřaďte chronologicky následující události. Trochu jsem znervóznila, protože jsem nevěděla ani jedno a některé události mi ani nic neříkaly :D Další úlohy už nebyly tak těžké, ale celkově to bylo hodně těžký. Když jsem se pak šla zeptat učitele, jak jsem dopadla tak jo, máte to, ale zklamala jste mně. A jak to dopadlo? Mám 2 a byla jsem nejlepší ze všech 6 odvážlivců. Někdy jsou ty učitelé tak ulhaní... Příjemně jsem překvapila sama sebe, to teda jo.

Čeština - didakťáky jsme zkoušely ve škole a vždycky dopadly tak nějak dobře. Trochu mi dělalo problémy s/z a tak jsem si na to chtěla udělat pár cvičení... Taky jsem si chtěla zopakovat autory, směry.... Chtěla, ale vykašla jsem se na to. Nakonec tam byla na autory 1 otázka, tu jsem ale věděla kvůli svými rozboru. Didakťák byl o trochu těžší než ty předchozí, ale ne nezvládnutelný. Slohovka byla taky v pohodě. Témata byly taky trochu složitější, ale vždycky se dá něco vymyslet. Ústní jsem se ale bála trochu víc. Hlavně proto, že máme hrozně náladovýho učitele a v úterý (šla jsem ve středu ráno) byl strašně protivnej a spolužák málem rupnul kvůli pitomým detailům u Ostře sledovaných vlaků (a to to uměl dobře). Tahala jsem samozřejmě levou - od srdce. 19 - Smrt krásných srnců (Ota Pavel). Tu jsem měla fakt dobře zpracovanou a i když jsem trochu blekotala (podle mně trochu hodně) a zamotávala do vlastních myšlenek, nějakým způsobem jsem získala 25 z 28 bodů (za 1).

Základy společenských věd - celkem obávaný předmět (ale můj oblíbený), před kterým jsme byli varováni, že to není žádná únikovka. Byla to moje 1. ústní v úterý odpoledne (předtím jsem vegetila doma a místo učení čuměla na Shreka). Byly tam otázky, který byly fakt jednoduchý, ale na druhou stranu některý byly dost těžký. Zase levou - od srdce. 22 - Úvod so sociologie + typy společnosti + praktický úkol. V první části jsem se trochu ztrácela a jelikož se přísedící (ne můj oblíbený učitel) ptal na strašný pitomosti (i spolužáci to říkali) a taky po mně chtěl vědět jména 3 významných sociologů. Vzpoměla jsem si jenom na 2... Jakmila jsem vyšla ze dveří Karel Marx, ty vole. Zase za všechno můžou komunisti. Druhá část už byla v pohodě a praktický úkol mi asi dost pomohl. Měla jsem za 2, ale určitě se za mně přimluvila třídní nebo někdo, protože jsem si připadla mnohem hůř.

Angličtina - ta mi vždycky šla. Nechci se vychloubat, ale u slohovky jsem ztratila jeden bod. Možná proto, že jsem u dopisu neměla odsazený řádek. To je fuk. Didakťák mi taky přišel lehký, akorát jsem ztratila pár bodů u jednoho poslechovýho cvičení. Pořád to byla pohoda. Na ústní mně ani nezkoušel můj učitel, ale jiné dvě učitelky (jedna mně dřív učila) a obě byly strašně hodný a pomáhaly, kdy jsem se zasekla. Nejsem totiž v mluvení moc dobrá (ani v rodným jazyce haha). 6. - Prague. Byly tam i další otázky na jiný témata, kde ale žádný znalosti pořádně nepotřebujete. Ale úloh je tam hodně, na potítku jsem se tentokrát opravdu potila, trošku jsem nestíhala. Ale u samotný zkoušky už jsem byla v klidu a mám za 2.

Ve středu 17. 5. v 9:50 jsem měla hotovo a byla jsem jako jedna z prvních, protože jsem šla na všechny zkoušky první (alespoň ten den, je to docela výhoda). Ani nevíte, jak jsem ráda, že mám zpátky svůj normální život. Nejvíc se těším na to, až si večer zalezu a budu si číst knížku. Netušíte, jak moc mi to chybělo. I když jsem měla o svaťáku volno, nebyla jsem schopná přečíst ani stránku, protože máte tak unavený mozek, že hrajete jenom Simíky.

Nedostavil se zatím žádný blažený pocit euforie z toho, že mám středoškolský vzdělání za sebou, jak postupně ten stres nabýval, bude postupně ubývat... až se konečně pořádně vyspím. Jak ta maturita rychle přišla, tak rychle odešla. Pro vás, kteří se jí chystáte složit - nebojte se toho. Když se na to budete poctivě učit, není možný, abyste to neudělali. Inteligence je možná část, která vám pomůže, ale je to jenom malá část úspěchu. I když nervy pracují na plný obrátky, hlavní je to nevzdat.

P.S: I blog je vrací do normálního režimu. Jupí!