Únor 2017

jak si žiju

26. února 2017 v 17:02 | Heaven |  Deník

No jo, já žiju!
Fakticky.

Ještě před rokem jsem zvládala dobrý 3 články za týden. Teď už to jaksi nedávám, jak jste si mohli všimnout. Nechci se vymlouvat, nesnáším výmluvy, ale prostě škola. To, že jsem už v maturitním ročníku se muselo někde projevit.

Chci začít u starší věci, o který jsem se ještě nezmiňovala - vysvědčení! Letos jsem měla nejlepší vysvědčení asi za posledních 6 let 😁Vážně, ve čtvťáku. Hlavně proto, že už nemám žádnou fyziku, chemii a taky normální učitelku biologie. Vždycky jsem měla tak 2-3 trojky a teď žádná💪. To byl jeden z mých cílů na vyšším gymplu... Žádný vyznamenání - to mě nezajímá. Jediný co tak to máte napsaný z druhý strany vysvědčení, ale ve skutečnosti z toho můžete mít tak akorát dobrý pocit. Jinak ale nejsem žádnej šprt v porovnáním s holkama od nás ze třídy. Koukni na moje hrozný vysvědčení ve dvěma dvojkama...😭

Všichni se zajímají o to, z jakých předmětů maturujete jako kdyby na tom závisel váš život. Jasně, tenhle předmět je nejtěžší, proto jsem si to asi vybrala, viď. Nemine den, abych neslyšela ,,Maturuješ z dějepisu, to bys měla vědět" od nějakýho učitele, spolužáka nebo kohokoliv jinýho, protože to mám asi napsaný na čele. A jelikož jsem jediná z naší třídy (díkybohu ne z ročníku), dávaj mi to sežrat. Jediný, co mi zbývá, je se tomu smát. Za 5 a půl týdne se rozhodne, kdo je tu chytrej. Ale do tý doby se to musím naučit.😨

Dneska dokončuju seminárku. V průběhu psaní jsem si odskočila napsat tento článek, protože netuším, co napsat do závěru, jinak ji mám ale hotovo. Mám asi 10 grafů, který zabíraj tak 5 stránek a mám pocit, že je to nesmyslně složitý. Ale můžu si za to sama, když jsem si to tak vymyslela. Tím bych vám chtěla i poděkovat za to, že jste věnovali kousek svého času na vyplnění dotazníku, který tu před 2 týdny koloval. Ještě jednou - díky! (Kdyby měl někdo zájem o výsledky nebo tak, můžeme se domluvit 😎) 29. března jdu na obhajobu, takže se pak ozvu, jestli jsem umřela nebo ne.

Naštěstí poslední dobou vítězím nad prokrastinací. Na každý den si zadám úkoly, které musím dodělat a když je nesplním, mám z toho strašný výčitky svědomí, i když jste jenom o nějakou pitomost. Žiju teď o dost jinak než dříve. Den mám doslova rozplánovaný na hodiny abych všechno stihla a snažím se využít každou volnou chvilku, protože vím, že jich moc nebude. Ale nevadí mi to, protože vím, že jsem si to tak určila já a že to dělám kvůli sobě. Abych JÁ udělala maturitu. Abych se JÁ dostala na vejšku. Když to po sobě čtu, zní to hrozně egoisticky, ale tak co. Nejsem z toho unavená nebo přetížená. A ještě zvládnu hrát simíky. Akorát na blog kašlu a to mně mrzí. Snad až se to uklidní tak budu mít trochu víc času přemýšlet nad tím, o čem bych napsala.

Už jsem si samozřejmě podala i přihlášky, ale stejně mám pocit, že se nikam nedostanu.
haha.

playlist - february

19. února 2017 v 13:23 | Heaven |  Hudba
Lady Gaga - John Wayne

Když jsem zjistila, že novým videoklipem je John Wayne, byla jsem nadšená, protože jde o moji nejoblíbenější písničku z nového alba :D

Imagine Dragons - Believer

Imagine Dragons vždycky překvapí náhodným vydáním nové písničky

Falco - Out Of The Dark

...protože Falco je nejlepší

DOTAZNÍK

16. února 2017 v 15:18 | Heaven

Je vám 18 až 25 let?

(Pokud je vám 17 a půl nebo 26, nevadí to)

V tom případě by vás mohl zajímat můj sociologický průzkum - jaký je pohled mladých dospělých na rodinu?

Byla bych moc ráda, kdybyste věnovali 2 minutky svého času vyplnění, protože by mi to moc pomohlo!

DOTAZNÍK


Jednou vám to štědře oplatím.
Třeba až budete taky potřebovat pomoct s dotazníkem :D

Všem předem děkuji!


the age of adaline

7. února 2017 v 18:32 | Heaven |  Filmy
The age of Adaline/Věčně mladá
USA, 2015
drama, romantický

Adaline Bowmanová žila běžný život až do doby, kdy měla podivnou autonehodu. Přežila jen díky náhodě. Jenže od té doby dvacetidevítiletá Adaline nezestárla ani o den. Vidí svoji dceru vyrůstat přesto sama vypadá stále mladá. Jejímu okolí se to ale zdá podezřelé. A tak se Adaline musí schovávat, utíkat a každých deset let měnit identitu. Teď, jako Jenny, pracuje v knhovně a jednoho dne potká Ellise, kterého nejprve odmítá, ale později se do něj zamiluje. Něčekané setkání přichází v okamžiku, kdy pozná Ellisova otce Williama.

K filmu jsem se dostala vlastně náhodou, když mi byl doporučen a protože mně zaujal popis, hned druhý den jsem se na něj podívala. Musím říct, že už od začátku mně vtáhldo děje a to se nestává pokaždé. Ten nápad se mi líbil - i když že by blesk udeřil do jezera místa do okolních stromů se mi zdá trochu nepravděpodobný - pořád to dávalo relativně smysl. Blake Lively v roli Adaline se přišla sympatická a nijak protivná (některé hlavní postavy bývají, ale to znáte).

Chápu, že to byl romantický film a měla jsem očekávat nějakou romanci, ale tahle se mi opravdu nelíbila. Ellis mi nebyl vůbec sympatický, možná to bylo tím, jak se ze začátku choval a na oko vydíral Adaline. Nebylo to vykreslené zrovna šťastně, mohli to pojat lépe. Trochu to kazilo dojem, ale budiž. Nejvíc se mi stejně líbil konec. Spíš bych čekala více tragický závěř, ale i tak to bylo hezký.

Film bych určitě doporučila, dokonce i těm, kteří si nepotrpí na romantiku - plakat stejně asi nebudete. Já jsem málem brečela u tý smutný scény s Adalininým pejskem (no spoilers).

4/5


nejšílenější instantní moudra

2. února 2017 v 15:53 | Heaven |  Jiné
Znáte ty "citáty", které vaše tetička sdílí na své facebookové zdi? Určitě jste nějaký takový slyšeli a možná vám také lezou na nervy tak, jako mně. Tváří se hrozně chytře a uvědoměle, ale taky jich spoustu nedává smysl, když se nad nimi zamyslíte. Citáty jsou zlo, pokud je lidé vytrhávají z kontextu a každý žvást v uvozovkách si lepí na zeď. Pojďme si jich pár představit. Všechny autroská práva patří... no, autorům přece.

Zatím jsem kaktus neobjímala, ale musím to zkusit

Ale font je famózní.