Říjen 2016

playlist - october

25. října 2016 v 14:07 | Heaven |  Hudba
V říjnovém playlistu mám i pár nových písniček. Lady Gaga samozřejmě nesměla chybět. Co jsem to ještě chtěla... Jo, před pár dny jsem měla článek na titulní straně Blogu, což mně velmi překvapilo i potěšilo zároveň, protože to nebyl až tak dobrý článek, podle mně. Ale odezva byla vlastně pozitivní, čekala jsem více negativních komentářů, ale nestěžuji si :)

Lady Gaga - Million Reasons

Kungs ft. Cookin' On 3 Burnes - This Girl

Panic! At The Disco - Casual Affair

teorie tygra

23. října 2016 v 15:56 | Heaven |  Filmy
Výsledek obrázku pro teorie tygraTeorie tygra
Komedie, drama
ČR, 2016

Veterinář Jan (Jiří Bartoška) už toho má dost. Poslední kapkou je smrt tchána, kterému taky došly síly a trpělivost. Babička (Iva Janžurová) totiž vždy rozhodovala o jeho životě, stáří, a nakonec i o tom, jak a kde bude pohřbený. Nerespektovala žádné jeho přání a touhu, v dobré víře, že ona sama vždy a lépe než on ví, co je pro něj dobré a správné. A tak se k jeho neštěstí o něj starala podle své představy o jeho štěstí. A Janovi začíná být jasné, že je na té samé cestě. Jeho žena Olga (Eliška Balzerová) se totiž řídí stejnou teorií malého dvorku a dlouhého biče a přesvědčením, že za štěstí svého muže je zodpovědná výhradně ona. Janovi dojde, že už takto dál nemůže, nechce, neumí. Když nic neudělá, skončí jako tchán. Jednoho dne jej napadne způsob, jak se osvobodit a získat zpět vládu nad svým životem. Tato revolta je ale hodně netradiční. Už jen tím, že prvotní inspirací mu byl jeden z jeho pacientů, papoušek s podezřením na Alzheimera. Jan se tak i díky němu vydává na cestu za naplněním toho, o čem se domnívá, že jsou jeho sny. A protože tato cesta nemůže být snadná, stává se její součástí také stádo koz a později i krav, psychiatrický ústav, plavba na voru a život na lodi. (oficiální text)

Už je to hodně dlouho, co jsem naposledy viděla nějaký nový, český film. Obecně se na české filmy moc nekoukám proto, že mi většina přijde buď trapně vtipná nebo přehnaně depresivní. Tento mě ale příjemně překvapil.

Herecké výkony byly úžasné. Předstírat Alzheimera jen aby se dostal od manželky a zároveň ji neublížil rozvodem - skvělý nápad. Bylo vtipné pozorovat, jak všechny ženy z rodiny se ke svým mužům chovají stejně, k dokonalosti to ale dohnala Taťána Vilhelmová (dcera Jana). Překvapilo mně, že se na konci filmu začala chovat relativně normálně, když šlo vlastně o hlavní zápornou postavu (svým způsobem...). Sem tam prohodili i něco vtipnýho, celkově šlo ale spíš o tradikomedii.

Za sebe tenhle film doporučuju :)

cizí jazyky na školách

18. října 2016 v 17:52 | Heaven |  Něco k zamyšlení
Události uplynulých dní mně donutily zamyslet se nad tím, jak jsou na tom cizí jazyky na našich školách. Za ty léta, co jsem součástí vzdělávacího systému jsem prošla pod rukama mnohých podivných a nesympatických učitelů. Někteří se nesmazatelně zapsali do historie, jiní odešli tak rychle, jak přišli. Neberte tenhle článek jako nějakou neprůstřelnou pravdu, spíš soubor mých názorů a zážitků.

Angličtinu jsem se začala učit ve 3. třídě na základce. Tehdy jsem to tolik nevnímila, ale postupem času jsem si začala všímat jistých nedostatků. Například že naše učitelka byla úplně pitomá. Jak to tak na prvním stupni bývá, učila nás více předmětů a v angličtině měla mezery stejně jako v matematice. Učebnice vlastně nebyla úplně super, naučila nás pár základních vět a slovíčka... Ale jako třeťákovi mi to vyhovovalo.

Po přestupu na gymplu jsem zažila menší šok (stejně jako v ostatních předmětech), protože angličtina se vyučovala úplně jiným stylem. Ve skupině nás bylo hodně, protože většina lidí měla na základce angličtinu a dál v ní pokračovala. A každý jsme měli jinou úroveň. Učebnice byly divné a staré, vůbec se mi nelíbily a témata... možná pro starší studenty. Naše učitelka v primě a sekundě byla sice nepříjemná, ale celkem angičtině rozuměla. Pak odešla na mateřskou a v tercii jsme měli úžasnou učitelku. Byla hodná a dokázala i vysvětlovat. Pak nám ji zase vyměnili. Učitelka v kvartě byla taky hodná, ale u kluků se projevila puberta a chovali se k ní hnusně.

bullshit, quote, and language image
destinations, girl, and languages image

V prváku už nám naposledy změnili učitele. Jedním slovem - pohodář. Máme dvě známky za pololetí? Nevadí, dostanete všichni tři jedničky za aktivitu. Testy si můžeme opravit už v hodině, aby si ušetřil čas. Prezentaci poslanou ke kontrole pro jistotu ani neotevře. Slohy ztratí, pak je najde, ale bohužel, ještě než je stačí opravit, znovu je ztratí. A když se mu nechce vykládat gramatiku (kterou stejně známe líp než on), vypráví nám o svých cestách po světě. Jako člověk asi není špatný, ale netuším, proč učí. Takže je to jedna z mála odpočinkových hodin. Moc se nenadřete, ale taky se moc nenaučíte.

layout version 0.5

13. října 2016 v 16:37 | Heaven |  Jiné

Možná nejsem jediná, komu se to děje, ale téměř pokaždé, když tvořím design blogu, nejsem s výsledkem na 100% spokojená. Už asi před týdnem jsem vytvořila design, který se mi celkem líbil, ale jakmile jsem ho nastavila, zjistila jsem, že je... divný. Nelíbil se mi. A tak jsem zkoušela a na rychlo jsem uplácala něco jiného. Výsledek je už lepší, ovšem své mouchy to bude mít vždycky...

školně a podzimně

9. října 2016 v 14:33 | Heaven |  Deník
Nikdy nevím, jak uvést články. Připadá mi, že stále dokola používám ty samé fráze. A co jinak, jak se máte?

Škola je v plném proudu. Oficiálně nám začalo vyučování až 7. září, ale to učitele neomezovalo v tom, aby se hned nezeptali, kde že jsme to minulý rok skončili (třeba na matice...). Zatím to naštěstí není tak náročné. Ale kupí se to. Do příštího týdne musím zpracovat dvě prezentace na angličtinu a potom další na němčinu. Nesnáším prezentace.

Pak jsou tu takové ty "obvyklé" problémy maturanta. Hm, čím začít? Třeba maturitní četba. Zrovna teď mám od povinné četby pauzu, ale jinak už mám 13 knížek, což je vlastně fajn výsledek. Nepřijde mi zas tak nemožné přečíst 20 knih, i když znám pár lidí, kteří si na to stěžují. Některé se mi líbily víc, ale pokud máte možnost si vybrat, vždycky se najde něco, co se dá přečíst, i pokud jste zarytí nečtenáři. Pak tu je stužkovák, ten máme za měsíc (7.11.) v centru města za dost pěknou cenu. Celkem se těším a jsem zvědavá, kteří učitelé dorazí. Co jsem slyšela, tak chodí většinou ti, kteří naše třída v oblibě nemá...
Maturitní ples se samozřejmě taky hodně řeší. Téma, místo a datum už dávno máme, ale teď se zařizují takové věci jako choreografie na předtančení. Snad už brzy začneme nacvičovat (v závislosti na časovém harmonogramu naší choreografky). Stejně určitě budu to dřevo, co tancuje vzadu. Šaty už mám vybrané od července, ale ještě musím zařídit boty, doplňky, vlasy, make-up... je toho ještě hodně. A čím více toho je, tím méně se mi do toho chce. Nejvíce se stejně bojím toho, že při šerpování zakopnu a budu za debila. Celkově si ale myslím, že naše třída (oktáva) bude mít nejlepší ples. Už jenom soudě podle témat. Navíc je na třídu osmiletého gymplu vyvíjet větší tlak z okolí a všichni očekávají nezapomenutelný večer. Doufám, že to tak bude...

Nečekala bych, že to řeknu, ale docela mně baví nové předměty z humanitního bloku. Dějiny filozofie, seminář a z dějepisu a literárně-jazykový seminář jsou fajn. Oproti ostatním blokům píšeme mnohem méně písemek, ale zase není pravda, že nic neděláme, jak ostatní tvrdí. Pro ty, kteří mají hlavu na čísla, by to bylo nemyslitelné peklo - a naopak. Co se týče ostatním předmětů - matiku teď docela dávám, latinu si snažím nacpat do hlavy a největší hrůzu mám stejně z němčiny. Na němčině stačí 5 vteřin neposlouchat a už nevíte, v jakém vesmíru se nacházíte. Kam se na učitelku hrabe Eminem, nějakých 150 slov za minutu pro ní není problém (hlavně německy). Za chvíli začneme novou učebnici a mám takové tušení, že se budu ztrácet.

S novým mobilem jsem začala více fotit. Pokud máte někdo zájem, můžete omrknout můj instagram

Někdy mám pocit, jako by přede mnou stála obrovský betonová zeď, kterou nemůžu prorazit, obejít, ani přeskočit. Něco, co mi brání v dalších činech. V jakýkoliv aktivitách a nutí mně nic nedělat. Chystám se ji pokořit. Konečně.

P.S: Pracuje na novým designu. Tento se mi už dávno okoukal...

víš, co jíš?

6. října 2016 v 16:23 | Heaven |  Něco k zamyšlení
Nečetla jsem etikety, dokud jsem nemusela. V šesti letech mi zjistili celiakii a najednou jsem se musela starat o to, co jím. Tedy, nejdřív samozřejmě rodiče, ale i já jsem si musela dávat pozor, abych si nebrala neznámé bonbóny a sladkosti od kamarádů. Když jsem se naučila číst a sama nakupovat, u neznámých potavin jsem musela vědět složení. Není to tak složité, stačí otočit balení. Proč to ale lidé neumí?

Umělá barviva, dochucovadla a konzervanty jsou dnes běžnou součástí potravin. Není možné se jim úplně vyhnout. Zaráží mně ale postoj ,,No a co, chemie je stejně všude." Narážím na komentáře některých lidí, které se objevily pod článkem o Bubbletea, který byl na úvodní stránce Blogu. Firma sice popírá, že tam jsou curky a barviva, ale jsou tam. Není se čemu divit, takhle jedovatě červená a zelená nemůže být ani přírodní, ale spíš jde o klamání zákazníka, kterému tím mohou způsobit i zdravotní potíže. To ale nechci rozebírat. Spíš mně rozhodilo, že lidem je to jedno. To, že dvanáctileté děti, na které je reklama skrze Youtubery mířená, nečtou složení, není tolik udivující (kromě mně to nikdo nedělá). Více mně zaráží, že jsou lidé, kteří o tom vědí a nezaráží je to.

friends, food, and Joey image

Vezměme si třeba uzeniny. Proč bych si měla kupovat párky, ve kterých je 50% masa a zbytek jsou kosti, rozemleté zbytky a tuk? Proč si raději nekoupím párky s 85% obsahem masa? Stejně tak salámy. Ty už jsem neměla ani nepamatuju. Když jdu s mamkou nakupovat, vždycky vybereme ty lepší. Ale taky už víme, co je dobré. Možná, že ty lepší budou dražší, ale v přepočtu na kila dostanete více masa za méně peněz než u levnějších (ano, dává to smysl). Mimochodem, víte, že v turistickém salámu (turisťáku) jsou bambusové výhonky? Jsem snad panda nebo co? Levné šunky jsou zase nastavované moukou a škrobem. Chci přece maso, ne mouku. A ve složení je asi takto velký odstavec plný éček. Ne, děkuji. A co bramborové saláty, které nabízejí u lahůdek? Raději nechci vědět, kolik konzervantů tam je. Náš výborný domácí salát obsahuje jenom zeleninu, vajíčka... zkrátka to, co si tam sami dáme.

Nechci tady tvrdit, že jím jenom zdravě a že byste u mně nenašli čokoládu nebo jiný věci, které nemůžete označit jako "zdravé". Snažím se jít vyváženě. Od každého něco a nepřehánět to s množstvím. Nechodím do Mekáče ani podobných zařízení. I kdybych mohla, raději dám přednost jídlu, které si připravím sama. Tímto článkem jsem chtěla jenom podotknout, že je někdy dobré se zamyslet co jím a proč to jím. Jak už jsem řekla, je to na každém, co bude jíst, ale ať se pak nediví, proč má takovou postavu...