a jak to mám vědět?

21. září 2016 v 17:48 | Heaven |  Něco k zamyšlení
Před pár dny jsme ve škole rozebírali psaní úvahy. Ne že by to bylo poprvé. Už kdysi, na malém gymplu, jsme psali úvahy. A teď píšu úvahu o úvaze. No nic, zpátky k tématu. Samozřejmě, že úvahy byly úplně jiné. Téma, které jsem ale nesnášela, bylo JAK SI PŘEDSTAVUJI SVOJI BUDOUCNOST. Když je vám 12, máte nějaké představy. Některé jsou těžko zrealizovatelné, jiné se blíží skutečnosti. Pak zjistíte, co to obnáší, být takovým doktorem nebo učitelkou a vrhnete se na něco, co by více odpovídalo vašim schopnostem. A pak jste ve čtvťáku a o svých schopnostech nevíte ani zblo. Neříkám, že se to nestalo. Před pár - třeba pěti lety - bych napsala, že chci být spisovatelka. Rozhodně je to zajímavá práce, vymýšlet příběhy, být obdivována čtenáři a sbírat literární ceny. Jenže krásné věci převáží nevýhody - nestálý příjem, žádná záruka úspěchu, neustálé vysedávání u počítače, nátlak, prvotní nezdary, málo talentu... Někdo se narodí s přirozeným talentem a sype z rukávu jeden nádherný příběh za druhým psaný ještě nádhernějším jazykem. Stejně tak to dopadlo s psychologií. Koho by nezajímalo podívat se do lidské duše. Jenže když jsem zjistila, že se tam hlásí pomalu každý, kdo umí číst a psát (čímž nechci samozřejmě nikoho urazit, je to jen můj postřeh), je tam spoustu věcí z biologie, nemyslím si, že to bude takové to zábavné "poznej člověka podle zdržení sklenice".

Někde jsem četla, že nejtěžší je popsat sám sebe. Na angličtinu se nám často měnili učitelé. A jelikož jsou dost zvědaví, kdo jim sedí v lavicích, chtějí, abychom se jim představili. Což není žádný psychologický rozbor, jméno a věk ještě dám dohromady, ale stejně to nemám ráda. Jedna věc je, jak mi vnímáme sami sebe, ale ostatní nám mohou vnímat jinak. Třeba se někdo zasměje vašemu vtipu. Nečekáte to, ale jste polichocení. Aha, takže to se mnou není tak zlé. Přeci jenom umím bavit okolí. Díky reakcím získáte dojem, že jste opravdu vtipní, přitom stačí mít jen dobře naladěné publikum. A pak přijde někdo, kdo vám to vyvrátí, podryje vaše sebevědomí a jsme zase tam, kde jsme byli. Mám svoji představu o svém ideálním já. Jak vypadá, jaké má zájmy, jak se baví se společnosti. Možná je to trochu hloupé, ale je to něco, co mně žene stále kupředu.

introvert and party image

V mém věku už lidé o sobě vědí, jací jsou. Alespoň umí odhadnout své schopnosti. Vím o sobě, že jsem introvert, nebavím se tolik s lidmi, nejsem průbojná a už vůbec ne v společnosti větší skupiny lidí. A pak poznáte někoho, kdo si myslí, že je hrozně chytrej. ,,Ty jsi taková tichá!" Díky, to jsem nevěděla. ,,Musíš víc mluvit!" Hm, to jsem taky potřebovala slyšet. To je jako říct anorektičce, ať se nají a člověku s depresí, ať se usměje a bude mu líp. Ale vlastně se ani nechci měnit. Prostě taková jsem. To, že jsem introvert, přece neznamená, že jsem asociál. Mám kamarády, umím komunikovat s okolím. Nechápu, proč si to většina extrovertní populace myslí. Chovají se k nám jako k postiženým a nemocným. V takových chvílích je mi trapně i za ně. Přečtěte si trefný článek 18 vět, které nenávidí introverti.

Jenom taková perlička za na závěr: Každý, jsme jedinečný, ale tím, že o tom budu psát statusy ke svým selfíčkám na FB, tomu moc nepomůžu.
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Invisible H Invisible H | Web | 21. září 2016 v 20:16 | Reagovat

Krásně napsaný článek, jako bych ho psala já (to by ale nebyl zas tak krásný :D )
Taky jsem ve čtvrťáku a taky introvert.. no, a co chci dělat, ani netuším.. Vtipné bylo, že nám hned 1.září poslali papír, na který jsme měli napsat, kam se budeme hlásit, a většina nevěděla nebo tam skoro ze zoufalství napsala "škola života" a tak :D To se učitelce nelíbilo, tak nám to poslala 2. den znova, že už jsme se umoudřili a rozhodli.. Nechápu, asi si myslela, že se 2. den ráno probudíme s perfektně vymyšlenou budoucností nebo co :D

2 *Shock *Shock | Web | 21. září 2016 v 21:14 | Reagovat

Každý je jiný a každý by to měl respektovat. Nechat ostatní být a zajímat se o sebe. Nikdy jsem nechápala lidi, co se starají o druhé.

Heh, ani teď, co jsem na střední nevím, co bych dále chtěla dělat. Nějaké představy asi jsou.. ale.. moc nevím a ani nevím, kdo jsem. Vždy jsem si říkala, že vím jaká přesně jsem a podobné kraviny, ale ve skutečnosti vím úplně kuloví.

3 Andey Andey | Web | 21. září 2016 v 21:18 | Reagovat

Jednou jsem si povídala se spolužákem a náš hovor se stočil tím směrem, že mi vysvětlil, jak bych se měla poznat lépe, že mnohem těší je popisovat se v první osobě ... Od té doby to někdy dělám a opravdu to funguje.
Když se mě ale teď někdo zeptá, co chci dělat, nejsem schopná mu odpovědět.

4 womm womm | E-mail | Web | 22. září 2016 v 12:54 | Reagovat

Extroverti potrebujú introvertov lebo inak by boli všetci extroveti a len tí najväčší extroverti by neboli introvertmi :-P  :-D  :-D

5 Switch Switch | E-mail | Web | 24. září 2016 v 17:19 | Reagovat

Nesnáším to, musíš víc mluvit, pche :D a to přirovnání s anorektičkou a depkařem je trefné!

6 Claire* Claire* | Web | 27. září 2016 v 20:05 | Reagovat

Ano, tak tohle znam. Taky jsem introvert a nemam rada jak mi porad vsichni rikaji mluv a bav se. :D

7 Kory Kory | Web | 20. října 2016 v 12:41 | Reagovat

Taky nevím, jaká jsem. Zajímavý článek, jen chyby v interpunkci a chyby jako "mi vnímáme sebe, ale ostatní nám mohou vnímat jinak" mi docela kazí dojem.

8 Eliss Eliss | Web | 20. října 2016 v 13:04 | Reagovat

Jsem nesmělá, a tohle představování ve třídách upřímně nenávidím. Vždycky se mi rozbuší srdce a už si představuji, jaký to bude trapas. Jinak nemám taky vůbec představu, co ze mě jednou bude...

9 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 20. října 2016 v 13:16 | Reagovat

No není to stejné. Anorektičce řekneš,  ať se nají,  protože je nemocná a najíst se jí může pomoct. Ale když řekneš introvertovi, ať víc mluví, je to spíš jako říct Číňanovi, ať otevře oči. Může si je násilně přeoperovat, stejně jako introvert se může násilně nutit k mluvení, kdy se mu nechce, ale pořád je to jít proti přirozenosti, ma které není špatného nic a jen se s ni někdo jiný nechce smířit, jako se další nechce smířit s tím, že někdo má jinou barvu.

Ale stejně se mi nejvíc líbí poznat někoho ze "zdržení" sklenice,  to ke báječnej překlep :-)

10 Elizabeth Elizabeth | Web | 20. října 2016 v 13:34 | Reagovat

Súhlasím. Každý sme iní a niekto proste rád rozpráva a trávi čas v spoločnosti, iný sa utiahne s knihou a radšej sa nezapája. Čo je na tom zlé? Takisto patrím k introvertnej časti spoločnosti a stále sa ma niekto predtým snažil zmeniť, prinútiť tráviť viac času v spoločnosti, no nikdy to nevyšlo. Som taká, aká som a nemusím spoločnosť. To je všetko. :) Krásne napísaný článok.

11 Jana Jana | E-mail | Web | 20. října 2016 v 15:54 | Reagovat

Já jsem ... vlastně ani nevím. Nemám ráda lidi, nerada s nimi mluvím, přijdou mi zbyteční. Krom partnera, s ním mluvím ráda. Ale v práci jsem celkem výrazná a průbojná ... :) Tak nevím. Asi je celkem jedno, jaký kdo je, když je spokojený. A ty spokojeně zníš!

12 Kája Kája | Web | 20. října 2016 v 16:23 | Reagovat

Rozumím ti. Nechci se moc rozepisovat, loni jsem o tom psala článek a připadá mi, že bych se zbytečně papouškovala. Tak snad nevadí, když si trochu udělám reklamu...po kliknutí na web se na ten článek dostaneš. O:-)  

Jo a v tom článku čili chili se úplně vidím.

13 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 20. října 2016 v 18:10 | Reagovat

Introverti to mají prostě složitější, ale introvertů je také víc typů než jenom jeden. Máš introverty, kterým vyhovuje být v koutě a pak jedince, kteří to absolutně nesnáší... někdy je to moc složité.

14 Ms.M4rv3l Ms.M4rv3l | Web | 20. října 2016 v 18:23 | Reagovat

Hodně dobře napsané :)

15 Anita Barrasa Anita Barrasa | E-mail | Web | 20. října 2016 v 18:25 | Reagovat

Souhlasím se vším, co jsi napsala, nevím, co chci dál dělat, jít na vysokou, pracovat... Je těžké najednou vymalovat celou budoucnost, když vím, jak složité rozhodnutí to bude a jaké může mít následky...
A věty typu "Nestyď se, musíš víc mluvit, nebuď tak tichá" mě dostávají. Nechápu, proč je introverze vnímána jako nějaká nemoc.

16 Nessie Nessie | Web | 20. října 2016 v 19:14 | Reagovat

Moc pěkně napsaný článek, líp bych to asi neřekla. Já jsem taky introvert. Když jsem mezi lidma, které znám a mám ráda jsem hrozně ukecaná a pořád říkám nějaké vtipy, když se ale ocitnu mezi cizíma, připadám si hrozně, bojím se, že řeknu něco špatně, takže radši neříkám nic. A ty věty jako "Nestyď se" nebo "proč nemluvíš jsou vážně otravné.

17 AriaLissa AriaLissa | E-mail | Web | 20. října 2016 v 19:25 | Reagovat

Přesně tak!! Já jsem taková taky. Ty věty ve stylu "Proč nemluvíš" nebo "Jseš blbá" jsou opravdu k zbláznění. Teď jsem nastoupila na novou školu, a ti lidi tam (včetně učitelů) mě prostě nechápou a nechápou to, že jsem introvert a mluvit s nimi se nenaučím přes noc.

18 Univer Univer | Web | 20. října 2016 v 19:53 | Reagovat

Podle mě, extroverty nejvíce na introvertech děsí jejich nepředvídatelnost. Nemají v introvertech jistotu, nikdy neví, jak se zachovají, necítí se v jejich společnosti dobře, necítí se bezpečně. A pak je tedy podněcují k mluvení, aby se jim trochu otevřeli a oni mohli usoudit, jestli se tomu člověku opravdu dá věřit či ne. Tohle tedy chápu. Ale jelikož jsem sama introvert, popuzuje mě názor, že být introvertem je nějaká psychická porucha nebo nemoc. To hezky ukazuje na inteligenci toho, kdo se vůbec odváží takovou větu vyslovit a urazit ty, kteří se chovají trochu jinak, než on sám.

19 Rose Rose | 20. října 2016 v 20:16 | Reagovat

Ale no tak, vy introverti si myslíte, jaké jste hrozné sněhové vločky, jak každý extrovert je velký nanicovatý idiot, zatímco vy jste ti tiší, inteligentní lidé, které nikdo neocení. A to je introvertů velká, velká většina. Neříkám, že věty typu "proč víc nemluvíš" jsou nějaké chytré, ale přestaňte ze sebe dělat jedinečné, děsně inteligentní lidi, jen proto že jste introverti.
Nezájem.

20 retrofeeling retrofeeling | Web | 20. října 2016 v 20:40 | Reagovat

Já to mám jasné, jsem centrovert :-D Což je vlastně celkem fajn. Přehnané extroverty moc nemusím a totálně tiší lidí, co mi ani neodpoví... To je taky kapitola sama o sobě. Nic by nemělo být hnáno do extrému... Ale chápu, že povaha se jen tak změnit nedá a asi je to i pohodlnější... Málokdo se chce "předělat" :-)

21 Eleanor Eleanor | 20. října 2016 v 22:02 | Reagovat

[19]: :D Já si na inteligenta vskutku nehraji, nechápu o co ti vůbec jde. Jsem taky introvert a jako tohle se mě dotýká, že si na něco hraju, přitom to tak není, nedomnívám se, že jsem něco extra, další co musí jen introverty ještě více urážet. :-? Kašlu ti na to 8-) Sněhová vločka? :D Ale prosím tě, blbost.

22 hanka hanka | Web | 21. října 2016 v 9:54 | Reagovat

Přesně tak! Nenávidím, jak se ke mně chovají lidi jako k nemocné. Nebo hloupé. To, že nemluvím, neznamená, že nepřemýšlím!

23 I am Jane I am Jane | Web | 21. října 2016 v 14:18 | Reagovat

Tvoje perlička na závěr nemá chybu :-P .

24 Verru55 Verru55 | Web | 21. října 2016 v 14:25 | Reagovat

Přesně tak! Všichni mi pořád říkají, že jsem tichá a proč nemluvím..atd.. Už mě to vážně unavuje :-?

25 Circle Circle | Web | 21. října 2016 v 15:19 | Reagovat

Joojo.:D Člověk si vklidu poslouchá, o čem se druzí baví, semtam něco pronese a lidi mu vyčítají, že nemluví. Tak se člověk teda rozmluví a lidi mu pak vyčítají, že mluví až moc.:D

A řeknu to takhle...je mi 22 a absolutně vůbec netuším, jaká jsem a co bych měla dělat.:D A podobný věci po nás na gymplu chtěli taky, aniž by nám dali možnost ověřit své schopnosti a znalosti, na co teda máme a na co ne.:) A pak učitelky nadávaly, že nás nic nezajímá.:D Jak já ti ten čtvrťák závidím...

26 Anna Anna | Web | 21. října 2016 v 16:07 | Reagovat

Ráda bych napsala jenom "amen", ale není to můj styl. Proto se trochu rozepíšu.
Před pár lety - řekněme před třemi lety - jsem o sobě hrdě prohlašovala, že jsem extrovert,umím se bavit s lidmi, umím je rozesmát, přesto s nimi nejsem nonstop. Každopádně jsem si myslela, že to je extroverze. Nyní jsem jasným úkazem introverta. Uzavřená do sebe, nevyhledávající pozornost. Přesto mezi tou hrstkou svých přátel ukecaná, vtipná a otevřená. Někteří lidé si prostě neuvědomují, co to ta introverze vlastně je. Znám i spoustu "introvertů", kteří to o sobě tvrdí, dělají ze sebe chudáčky. Ale být "chudák" není introverze.

Krásný článek :)!

27 Vanessa Blocková Vanessa Blocková | E-mail | 21. října 2016 v 17:07 | Reagovat

Ahoj, já jsem jakože introvert. Cha. Jo, to jsem říkávala. Ale pak mi došlo, že introvertů je ve skutečnosti málo. A já nejsem tou vyjímkou. Takže jsem ve skutečnosti extro. To by vysvětovalo tendenci každého zdravit a začít se bavit s každým, kdo mi při prvním potkání řekne, jestli s ním nebudu chodit :D 8-) :D
Ale to není to, co jsem chtěla říct. Ty si myslíš, že extro koukají po intro jako na postižené :D Je fakt, že si z některých dělám srandu, ale ne proto že byste byli divní, ale protože závidíme. Into jsou vždy inteligentnější a přemýšlivý. To extro jsou spíš psycho. :D  :-x :-x :D  ???  [:tired:]

28 Heaven Heaven | Web | 21. října 2016 v 17:15 | Reagovat

[19]: : No čekala jsem, že se někdo takový ozve :D Já popisuju jenom svojí situaci a své zkušenosti, jestli ti to není po chuti, tvůj problém :D

[27]: : Takto obecně se to, podle mě, taky nedá říct :D i introverti můžou být psycho, co si budeme povídat :D

29 Black lightning Black lightning | 21. října 2016 v 17:51 | Reagovat

Já jsem introvertka jako vyšitá, ve třídě se semnou vůbec nikdo nebaví (krom dvou kámošů kteří mě jen občas navštíví a hodí nějakej vtípek nebo se mě zeptaj na úkol). A jedna extra protivná kravka sedící přede mnou mě vždycky dělá naschvály jen proto, že si MYSLÍ že jí nic neudělám, že se ani nebudu bránit. Haha! Kdyby věděla, že to, co mě drží na uzdě jí nedát pěstí jsou pouze pevné flegmoušské nervy... A nebo když se mě pořád ptá: "Proč nemluvíš? Jseš divná! Seš němá nebo co? Notak, řekni něco!" Oh my Jashin, asi se z toho zblázním - proč to prostě někdo nedokáže pochopit, že né všichni jsou tak ukecaný a hlasití jako oni? :-? Taková klika, že už jsem v devítce a co nevidět se jí zbavím :-D

30 Psiren, The Angel of Khaos Psiren, The Angel of Khaos | E-mail | Web | 21. října 2016 v 18:06 | Reagovat

Má to tak nějak...napůl. Asi ani intro, ani extro, tak nějak mezi tím. Občas se společnosti nemůžu nabažit, sem tam mi vyhovuje jen úzký kruh lidí, které znám, ale stává se, že nastane období, kdy lidi naprosto nesnáším :-D jejich přítomnost mi fyzicky vadí, nechci, aby na mě mluvili...kromě menstruačních dní se toto období objevuje naštěstí jen párkrát do roka, díkybohu za to, jinak bych ve škole nevydržela.
Nejvíc mi vyhovuje sedět třeba v kavárně, dělat si své věci, být mezi lidmi...ale mít klid.
Jinak jsem...dost společenská, dá se říci. Nemusím sice zrovna chodit na kolejní párty, velké akce a podobné společenské zalidněné radosti, ale lidi kolem sebe snesu, ve třídě bonmotuju, lidé kolem mě se smějí (a já vím, že se nesmějí mě, ale mým vtipům), já si odkecám své a pak na pokoji mám...pokoj. Ideální.

31 Extrovert Extrovert | 22. října 2016 v 9:53 | Reagovat

To je blbost :D

32 Jasmínová Jasmínová | Web | 22. října 2016 v 10:21 | Reagovat

...jak my vnímáme sami sebe... ;-)

Jinak pěkný článek, vnímám jej podobně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama