writing challenge - den první

5. července 2016 v 15:03 | Heaven |  Něco k zamyšlení

Místo, které miluješ

Postavy a události jsou vymyšlené, jen to místo souhlasí :)

,,A nezlob babičku s dědou!"
,,Neboj mami," uklidňovala jsem mamku, zatímco jsem od ní přebírala vodítko s naším pejskem Tobym. Toby nebyl rád, když zůstával doma beze mě. Nebyl pak ve své kůži. Byl to rok a půl starý, hyperaktivní bígl a v bytě rozkousal už všechno, co našel, botami počínaje, květinami konče. Na velké zahradě s novými vjemy bude určitě spokojený.
Zatímco jsem se loučila s mamkou, Toby se nenápadně přiblížil k mourovatému kocourovi Leovi ležícímu u křoví. Jakmile ho Leo spatřil, vyskočil na nohy, naježil se a začal syčet. Toby vystrašeně stáhnul uši a zacouval zpátky ke mně.
,,To je náš malej hlídač," poznamenala babička a klekla si k Tobymu, aby ho podrbala za ušima.


Večer jsme seděli všichni na plastových židlích před domem a grilovali. Já, babička, děda a dva bratranci. Vzduch voněl letní přírodou, masem a cigaretami. Toby se motal kolem stolu, občas na někoho hodil prosebný pohled a dostal kousek párku. S babičkou jsem se zabrala do hovoru a ztratila pojem o čase. Vyprávěla, jak museli minulý týden zlikvidovat hnízdo sršňů, které objevili na půdě. Naštěstí se nikomu nic nestalo.
Když se jsme později uklízeli nádobí a židle, Filip se mně zeptal ,,Hele, kde je to tvoje praštěný psisko?"
,,Ani nevím, ale určitě tu někde bude…," chvíli jsem zaváhala, ale rozhodla jsem se nenechat nic náhodě a podívat se, jestli je opravdu na zahradě nebo…
Vzala jsem si velkou žlutou baterku z verandy a vyšla ven. Kromě pruhu světla, který baterka vydávala, nebylo vidět vůbec nic. Prarodiče totiž bydleli na samotě, zhruba 3 kilometry od města, kam denně chodili pěšky na nákup, jelikož auto už jim pár let nejezdilo. Okolo se rozkládala jen louka a les. Zdánlivě nekonečný, temný les.
Vydala jsem se po štěrkové cestičce směrem k velké bráně. Dřevěný plot byl dostatečně vysoký, ale… brána byla otevřená. Ten, kdo ji nezavřel, si to šeredně odskáče, pomyslela jsem si. Srdce mi bušelo čím dál rychleji.

S voláním jsem obešla celou zahradu, ale po Tobymu nebyly ani památky. Rozběhla jsem se zpátky do chalupy. Ani jsem se nepřezula a vletěla jsem do kuchyně.
,,Toby se… asi ztratil…," sýpala jsem. Babička vzhlédla od nádobí.
,,Jak "ztratil"? Neměla jsi na něj dávat pozor?" zeptala se vyčítavě. Tenhle tón u ní nebyl příliš obvyklý, ale když ho použila, šlo do tuhého.
,,Já vím, omlouvám se," zírala jsem na své boty, ,,řeknu klukům, aby se se mnou šli podívat do lesa."
,,Dobře! Ale ať jde s vámi i děda!" Slyšela jsem jí jen z dálky, protože už jsem vybíhala schody do druhého patra.
,,Hej kluci, Toby se asi ztratil, musíme ho najít, vemte si baterky a pojďte se mnou!" Zrovna hráli něco na Playstationu. Nevypadali moc nadšeně, ale ochotně vstali.
O pár minut už jsme byli i s dědou pryč ze zahrady a prohledávali jsme okolí. Kluci šli do lesa a já jsem byla s dědou na horní louce. Prohlédli jsme snad každý centimetr čtvereční a každý kout, ale marně. Už jsem začínala ztrácet nervy.
,,Jestli ho nenajdeme, rodiče mně zabijou," zakňourala jsem.
,,Ale nezabijou. Určitě ho najdeme, neboj," chlácholil mně děda, ale moc to nepomáhalo.
Odněkud z dálky jsme zaslechli křik. Rozběhli jsme se tím směrem.

,,Panebože, co se stalo?!" vypískla jsem zděšeně, když jsem uviděla Filipa a Kubu na zemi.
Filip syčel bolestí. ,,Šlápl jsem do nějaký díry… a asi mám vyvrknutej kotník…"
,,Musíme mu to hned začít chladit a svázat…," řekl děda.
,,Dobře. Doneste ho domů a já jdu hledat dál," prohlásila jsem rozhodně.
,,Neblbni, je to nebezpečný, nemůžeš tam jít sama."
,,Nic se mi nestane, slibuju."

Kdo si myslí, že být sám v temném lese je jenom trochu dobrodružný, ten se pěkně plete. Kvůli každému zašustění jsem se otáčela, ale většinou šlo jen o vítr. Začínala jsem být paranoidní. Co když opravdu skončím jako v nějakém hororu? Co když na mně opravdu vyběhne nějaký šílenec se sekyrou? Co když narazím na tajemnou lesní příšeru nebo tak něco? Co když spadnu a zlomím si nohu? Nikdo mně nenajdou, umřu tady úplně sama…
Už jsem to chtěla vzdát, otočit se a vrátit se. Přišla jsem tudy. Nebo… spíše tudy? Ne, určitě jsem šla kolem tohoto keře… Ale vždyť vypadají všechny stejně…!
Pomoc?
Haló?
Něco se mi otřelo o nohu.
Zaječela jsem a málem jsem vyskočila dva metry do výšky.

,,Toby! Ty jsi takový… vyděsil si mně, ty šmudlo!"
Skákal kolem mě jako blázen a snažil se mi olíznout obličej. Vzala jsem ho do náručí. Bylo poznat, že už něco vážil.
,,Jsi mokrej, kde si se toulal, co…,"
Dobrá. Tobyho jsem našla.
Ale jak se dostanu zpátky.
Prostě půjdu cestou, o které si myslím, že je správná a někam dojdu.
Třeba se zorientuju, až začne svítat.
,,Alespoň mám společnost."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lady de Vampire Victoria Lady de Vampire Victoria | Web | 5. července 2016 v 17:14 | Reagovat

krása

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 5. července 2016 v 18:29 | Reagovat

Jé, writing challenge jsem už dlouho nečetla, myslela jsem, že je to zapadlá záležitost... :)

3 Heaven Heaven | Web | 5. července 2016 v 18:33 | Reagovat

[2]: : Já vím, že nečetla 😊

4 Slečna P. Slečna P. | Web | 5. července 2016 v 20:07 | Reagovat

Nádherný příběh! Napsala jsi to vážně moc hezky :)

5 cincina cincina | Web | 5. července 2016 v 22:34 | Reagovat

Tak tohle je parádní příběh!:) Hlavně, že se psík našel:)

6 Lany Lany | Web | 5. července 2016 v 22:47 | Reagovat

Pekný príbeh, našťastie všetko dobre skončilo, lebo by sa mi nepáčilo, keby sa Toby už nikdy nenašiel. :/

7 Sheilene Sheilene | Web | 6. července 2016 v 19:58 | Reagovat

Hezký příběh s happyendem :) Kdyby se ztratilo dítě a nenašlo se, bylo by mi to upřímně jedno, ale jak jde o zvíře, tak všechno musí prostě dopadnout dobře! :D Proto mě taky štve, když kolikrát v hororu nejdřív zařve pes. -_-

8 Heaven Heaven | Web | 6. července 2016 v 20:09 | Reagovat

[7]: : Tak to máme úplně stejně 😁

9 steel32 steel32 | Web | 7. července 2016 v 11:59 | Reagovat

nastrč tam psa, zápletku, temnej les a je to přímo pro mě! :D
úplně to, jak jde to toho lesa sama, stejný myšlenky jak já :DD
ale jsem ráda, že se našel, normálně jsem čekala, že z toho bude nějakej horor :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama