Červenec 2016

30. den prázdnin

30. července 2016 v 19:39 | Heaven |  Deník
Půlka prázdnin je skoro za námi. Velmi pozitivní začátek článku, že? Neviděla bych to tak černě - vždyť polovina je ještě před námi. Rozhodla jsem se tu první polovinu zrekapitulovat pomocí vlastních fotografií.


Focení západů slunce a následné upravování se stalo mým novým koníčkem. Nejlepší je mít okna z pokoje na západ.

Nechala jsem se ostříhat a to dost radikálně. Před pár lety mi holky na táboře vnukly do hlavy jistý nápad, že dlouhý vlasy jsou nejlepší a čím delší, tím lepší. Samozřejmě, že je to blbost, ale tak nějak jsem si od té doby pěstovala dlouhé vlasy. Došlo to až do bodu, kdy jsem začala být ze svých vlasů nešťastná, protože byly těžké a jen splihle visely. Společně s mamkou jsem šla do kadeřnictví, které nám doporučila mamky kamarádka. Zpočátku jsem byla trochu nejistá tím, co mi na hlavě zbyde, když jsem viděla ty prameny vlasů ležící na zemi, ale nakonec jsem s tím velmi spokojená.

Ve městě otevřely novou drogerii (Teta), za což jsem ráda, protože konečně mám něco po ruce. Koupila jsem si novou řasenku Gabriella Salvette. Dělá nádherné řasy a ještě má krásný obal (matný!). U pultu byla cena 90Kč, ale prodavačka po mně chtěla jenom 63, tak proč ne...

kde brát inspiraci ke čtení

28. července 2016 v 15:41 | Heaven |  Knihy
Seznam knih, které si chci přečíst, se neustále rozrůstá o další a další kousky - další díly oblíbených sérií nebo úplně nové knížky od autorů, o kterých jsem do té chvíle neměla ponětí, že existují. Kde se ale po nových knížkách poohlédnout?

stránky k tomu určené
Jedinou českou stránkou určenou primárně pro knihomoly je databazeknih.cz, kde najdete snad všechny různé knihy, jejich autory a pokud jste registrovaní, sami je můžete komentovat, hodnotit, psát recenze a podobně. Užitečná stránka, kde taky potkáte dost zajímavých lidí. Zahraniční obdobou je goodreads.com, která funguje podobně, ale zatím jsem tuhle stránku moc nezkoumala.

blogy
Kromě recenzí se knížní blogeři věnují i různým knížním projektům, kde se věnují například zamyšlením, které nějak souvisí s knihami. Nejznámější českou knížní blogerkou je pravděpodobně Syki z Knížního doupěte, která spoustu projektů i vymyslela.

books, bookshelf, and library image

nejzajímavější bývají náhody
Ráda chodím do knihovny. No, jinak bych asi neměla co číst. Máme ve městě sice docela velkou knihovnu, ale ne vždycky najdu to, co bych si ráda přečetla. Tak chodímmezi obrovskými regálami, nahýbám hlavu na jednu a na druhou stranu a koukám, co mně zaujme. Samozřejmě, že sáhnu po výraznějších (třeba barevněji) titulech. Někdy mně zaujme anotace na tolik, že jsem rozhodnutá, že si ji prostě musím přečíst. Zajímavé jsou obálky z nakladatelství Odeon (pár ukázek) - většinou bývají jednoduché a hezky barevně sladěné. Taky jsem mezi nimi našla pár dobrých knížek.

playlist - july

24. července 2016 v 20:03 | Heaven |  Hudba
V létě obecně ráda poslouchám svižnější, popovější písničky, ani nevím proč :D Ale jako obvykle je tu mix různých stylů :)

James Blunt - Wisemen


Halsey - Empty Gold


Twenty One Pilots - Heathens

na západní frontě klid - erich maria remarque

22. července 2016 v 11:55 | Heaven |  Knihy
Na západní frontě klid/Im Westen nichts Neues
Erich Maria Remarque
Popisuje krutou realitu války a hluboké odtržení od civilního života německých vojáků vracejících se z fronty. Román podrobně výstižně představuje válečnou realitu takřka s novinářskou precizitou. Neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu, zvýrazňuje tragédii generace, "jejíž prvním povoláním bylo vyrábění mrtvol".

Mám pocit, že jsem ještě nepsala o knize, která patří do povinné četby. Proč? Většinou nemám ke knihám co napsat, ostatně, vypracované čtenářské deníky najdete různě po internetu. Tentokrát ale své pravidlo poruším.

Děj vezmu jen stručně. Hlavním hrdinou je Pavel Bäumer a jeho kamarádi, kteří bojují v 1. světové válce. Pavel a jeho spolužáci nemají ještě ani maturitu, přesto se rozhodli jít do války. Jejich očekávání bylo ale úplně jiné než realita. Teď už vědí, že jestli to přežijí, nikdy nebudou stejní.

Kniha vypráví o tom, jak je vlastně válka zbytečná. Ta bezmoc, kterou hrdinové zažívají, vás někdy úplně pohltí. Těžko uvěřit, že se něco takového opravdu dělo. Z některých popisů mě skutečně mrazilo. Celkově se mi kniha četla dobře, i když některé části byly zábavnější než jiné, tak to je ve všech knihách.

Ne všechna povinná (resp. doporučená) četba je úžasná. S některými knihami by měli problém i ti, kteří normálně čtou a to ani nemluvím o těch, kteří nevezmou do ruky knihu nikdy... Ale myslím si, že Na západní frontě klid stojí za to.

4,5/5


ultimate book tag

18. července 2016 v 10:20 | Heaven |  Tagy
Děkuji Smile Jane za nominaci do knížního tagu... Už tu dlouho žádný nebyl a otázky vypadají zajímavě.

1. Dělá se ti špatně, když čteš v autě?
Ano - dělá se mi špatně i když čtu SMSku nebo koukám do mapy :D Ale jednou jsem si četla v autobuse a nic mi nebylo...

2. Jaký styl psaní autora je pro tebe originální a proč?
Styl psaní Cassandry Clare je velmi charakteristický, ale nemyslím to ani v dobrém slova smyslu. Spíš mi připadá, že se opakuje a recykluje sama sebe, trochu jako televizní program. Nedokážu si teď vůbec vzpomenout, čím je přesně je originální J. K. Rowlingová, protože jsem od ní už dlouho nic nečetla, ale určitě má svůj osobitý styl. I John Green má osobitý styl v tom, že všichni mužští hlavní hrdinové jsou zamlklí troubové a jejich kamarádi dělají přiblblé vtipy, které čtenář občas těžko chápe...

3. Harry Potter nebo Stmívání? Obhaj se třemi body.
Harry Potter za všech podmínek.
1. příběh - Nenamlouvejte mi, že Stmívání má lepší zápletku než Harry Potter. Možná je to už moc dlouho, co jsem viděla čtvrtý díl, ale přijde mi, že ve Stmívání jde jen o lásku dvou hlavních hrdinů a v Harry Potterovi je tam i něco víc.
2. postavy - J. K. Rowlingová vytvořila originální a různorodé charaktery, které buď milujete nebo nenávidíte. Ve Stmívání mi přijdou postavy spíše ploché a to ani nemluvím o Belle a její otravnosti. Ne že by byl Harry takový zlatíčko, nikdy jsem ho moc nemilovala, ale ostatní postavy mi přirostly k srdci mnohem více než kdokoliv ze světa upírů a vlkodlaků.
3. svět - Už se asi opakuju, ale Stmívání se mi nevrylo natolik pod kůži, abych četla Fanfikce a vracela se znovu do svého oblíbeného fantasy světa. Možná proto, že svět kouzelníků je mnohem propracovanější, přeci jenom, je to celá "dimenze", vlkodlaci a upíři ze Smtívání jen "žijí" v našem světě. (nepletu se, že jo?)

4. Čicháš k novým knížkám?
Ne tak, že bych po stránkách jezdila nosem, ony jsou cítit sami o sobě. Ty staré jsou také cítit, ale podstatně hůř, že...

harry potter, always, and book image



25 days blogging challenge - day twenty

15. července 2016 v 17:18 | Heaven |  25 days blogging challenge

Wishlist - co si chci pořídit

Matný lak na nehty


Už je to déle, co jsem v nějakém článku psala, že bílý lak je fantastický - neloupe se, je krásně matný, vydrží klidně i týden. Nedávno jsem si pořídila červený (č. 7), který je taky moc hezký, ale nepřišlo mi, že je matný. Což mně mrzí, protože stojí 100 Kč... Ale ještě ráda vyzkouším jiný odstín - něco mi říká, že světlejší by mohly být více matné.

jak se (s brigádníky) vytírá podlaha

11. července 2016 v 16:21 | Heaven |  Deník
Od letošních prázdnin také patřím k těm studentům, kteří se rozhodnou si přes dva měsíce volna alespoň něco vydělat. Nepředpokládala jsem, že to půjde snadno, ale přeci jenom se tu našlo pár zajímavých věcí...

Žiju v malém městě a navíc v místě, kde není až tolik práce. Žádné "kontakty" jsem neměla, tak jsem prostě začala obcházet obchody a další různá místa a ptala jsem se. Někde byli vstřícnější, jinde jen odsekli "ne" aniž by mně pozdravili. Na pár míst jsem dala na sebe kontakt. ,,My se vám ozveme." Aha, takže spíš ne.

Nakonec mi strejda poradil, ať se zajdu zeptat na koupaliště. Vlastně to není jen koupaliště, je to takový komplex s ubytováním, sportovištěm, restaurací a dalšími věcmi... a taky koupalištěm. Ale tam se chodí koupat jen odvážní :D Každopádně jsem si domluvila schůzku s manažerkou. To bylo někdy v dubnu? Asi? Už nevím. Docela dost dopředu. Působila sympaticky, všechno si se mnou domluvila a já si říkala, jak je to super, že už nebudu muset nic zařizovat...

Ještě předtím jsem samozřejmě (s mamky pomocí) scháněla i něco jiného. Co kdyby něco nevyšlo? Dostala jsem nabídku pracovat v infocentru za docela slušný peníze. Což mi přišlo e-mailem až poté, co jsem si to domluvila na koupališti, takže jsem to odmítla s tím, že děkuji, ale ne.


Na začátku června mi přišla zpráva od manažerky z koupaliště, že mně tam nepotřebuje. Skvělý, fakt skvělý. Potom jsem se dozvěděla, že nejsem první, komu takhle slíbila práci a pak ho odhodila. Jasně, není to zakázaný, ale ani ne moc hezký...

writing challenge - den druhý

9. července 2016 v 14:39 | Heaven |  Něco k zamyšlení

Postavit se strachu čelem

Tentokrát něco kratšího :)

Stála jsem na okraji bazénu a pozorovala jsem slunce odrážející se na průzračné modré hladině.

Mně horko nevadilo. Všichni se hned běželi zchladit do vody, ale mně stačilo zalézt si do stínu stromů.

Nesnášela jsem vodu. A ze všeho nejvíc jsem nesnášela koupání. Sledovala jsem kluky, jak si navzájem drží hlavy pod vodou. Copak nevědí, že voda může být stejně nebezpečná jako oheň? Lidé tento živel moc podceňují.

dívka ve vlaku - paula hawkins

7. července 2016 v 12:57 | Heaven |  Knihy
Dívka ve vlaku/The girl on the train
Paula Hawkins

Rachel dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den si prohlíží útulné předměstské domky, a když vlak na chvíli zastaví u návěstidla, naskýtá se jí pravidelně letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času Rachel začíná mít pocit, že ty dva lidi zná. Představuje si, že je zná. Dá jim dokonce jména: Jason a Jess.
Jednoho dne však zahlédne něco, co ji šokuje. Stačí pouhá minuta, než se dá vlak zase do pohybu, a náhle je všechno jinak… Krátce nato se Rachel dozví, že se "její" Jess pohřešuje, a proto se rozhodne obrátit na policii. Není si jistá, zda tím nenadělá více škody než užitku, zatímco se stále více zaplétá do příběhu, který není její, ale jenž nakonec obrátí naruby život úplně všem…

Rachel se rozvedla už před pár lety s Tomem. Od té doby pije více než obvykle. Dokonce ji kvůli tomu vyrazili z práce. Ale to neřekne své kamarádce a spolubydlící Cathy, která snáší její každodenní kocoviny a noční návraty. Každé ráno odjíždí svým obvyklým vlakem do práce. Z vlaku pozoruje na první pohled idální pár. Dá jim jména Jess a Jason. Jenže pak se Jess, vlastním jménem Megan, ztratí. A Rachel má pocit, že s tím musí něco dělat.

Další kniha, která láká titul bestseller. Příběh je skvělý, ale narozdíl od jiných titulů se stejnou zlatou nálepkou, je poněkud slabší.

Kniha je dobrá. Má všechno, co má thriller mít. Zvláštní postavy, každá se svou osobností, zamotané vztahy a na první pohled nerozluštitelnou záhadu. Nemůžu říct, že by Dívka ve vlaku nebyla napínavá. Byla, to ano, jenže ke konci už to bylo takové... říkala jsem si, kdy přijde tak neočekávaný zvrat. Nakonec něco takového přišlo, ale upřímně jsem čekala něco malinko jiného a zpětně mi to přijde dost primitivní.

Přečtěte si Dívku ve vlaku, protože je to opravdu pěkná kniha, ale označení Kniha roku 2015 opravdu nechápu.

3,5/5


writing challenge - den první

5. července 2016 v 15:03 | Heaven |  Něco k zamyšlení

Místo, které miluješ

Postavy a události jsou vymyšlené, jen to místo souhlasí :)

,,A nezlob babičku s dědou!"
,,Neboj mami," uklidňovala jsem mamku, zatímco jsem od ní přebírala vodítko s naším pejskem Tobym. Toby nebyl rád, když zůstával doma beze mě. Nebyl pak ve své kůži. Byl to rok a půl starý, hyperaktivní bígl a v bytě rozkousal už všechno, co našel, botami počínaje, květinami konče. Na velké zahradě s novými vjemy bude určitě spokojený.
Zatímco jsem se loučila s mamkou, Toby se nenápadně přiblížil k mourovatému kocourovi Leovi ležícímu u křoví. Jakmile ho Leo spatřil, vyskočil na nohy, naježil se a začal syčet. Toby vystrašeně stáhnul uši a zacouval zpátky ke mně.
,,To je náš malej hlídač," poznamenala babička a klekla si k Tobymu, aby ho podrbala za ušima.