Duben 2016

život s osmáky degu

30. dubna 2016 v 17:28 | Heaven |  Něco k zamyšlení
Život s domácími mazlíčky stojí za to, ať to jsou koně, psi a nebo hlodavci. Nevím, čí to byl nápad, ale už roky chováme doma osmáky degu. Jednou jsme měli i samečka a mláďata, jinak ale máme samičí skupinky. Chovali jsme i větší smečky až o 6 myškách, ale postupně jich ubývalo a dneska máme jen dvojici sestřiček. Jmenují se Tatranka a Kokoska. Tatranka je více společenská a drzá a Kokoska je spíše zdrženlivá, ale když je rozjede, je s ní taky sranda. Ne nadarmo se říká, že osmáci patří k nejchytřejším hlodavcům. Dokáží používat i jednoduché nástroje nebo se dají vycvičit na zavolání, což jsem zatím nevyzkoumala, každopádně jsou velmi bystré a mají výbornou paměť.

Někdo se právě probudil :D

Osmáci jsou společenská zvířata. Pokud žije osmák sám, bude brzy nešťastný a mnohem přítulnější než osmák ze skupiny, protože potřebuje kontakt. Proto je dobré, aby měl kamaráda. Občas na sebe ječí, ale to je normální, pokud se zrovna hádají o místo v pelechu nebo o jídlo. Osmáci milují probíhačky, místa, kde se mohou schovat, kolotoče a různé další vychytávky. V průběhu dne jsou sice aktivní, ale pokud se kolem nich nic neděje, pravděpodobně budou spát dokud je někdo nevyruší.

tag - 11 náhodných otázek #2

27. dubna 2016 v 15:53 | Heaven |  Tagy
Před pár měsíci jsem dělala podobný tag. Otázky jsem "přebrala" z tumblru, jelikož jsem chtěla zkusit nějaké nové, které na blozích ještě moc nejsou :)

1. Jsi ranní ptáče?
Vlastně ani ne. Nejlepší je vstávat v době, kdy chcete, ať to je v sedm nebo v půl jedenácté. Ranní vstávání mi nedělá moc velký problém. Když musím, tak vstanu, ale o víkendu si ráda přispím. Nesnáším, když mě někdo vzbudí třeba vysáváním...

2. Považuješ se za populární?
Rozhodně ne. Popularita je nesmysl, nic to o člověku neříká. Vzpomínám si na teenagerský komedie, kde si šedá myška při pohledu na královku školy povzdychne: ,,Já chci být taky tak populární!". Ti, kteří královnu školy obdivují jsou mnohdy stejně jen falešní kamarádi. V porovnání s moji školou - když vidím, kdo je mezi populárními, říkám si, že jsem vlastně šťastný člověk, protože k nim nepatřím.

3. Co tě dělá zranitelnou?
Neumím moc dobře argumentovat s lidmi, kteří na mě útočí. Nemám ráda konflikty. Pak se rozčílám a akorát oplácím útok místo toho, aby to rozumně vyřešila - a jen tak na to nezapomenu.

4. Jaký je tvůj oblíbený předmět?
Těžko říct. Mám ráda český jazyk a literaturu, ovšem hodiny někdy bývají nudné. Dějepis je taky dobrý, zvlášť teď, když probíráme 2. světovou válku. Základy společenských věd mě baví, protože právě bereme psychologii a ta mě zajímá. Angličtina je fajn (hlavně se tam člověk nepřetrhne), ovšem učitel nám pořád předhazuje svoji filozofii a občas je to hodně otravné.

animal, crazy, and pet image

5. Kočky nebo psi?
Další těžká otázka. Miluju kočky i psi, i když ani jednoho z nich doma nemám. Každý má své výhody... Opravdu se nemůžu rozhodnout :D

6. Čokoláda nebo sladkosti?
Raději si dám čokoládu. Dám si ráda téměř cokoliv sladkého, ale čokoláda u mě vede.

7. Myslíš, že budeš jednou slavná?
Ne, nebudu. Tohle není pro mě. Neuměla bych v tom chodit. Hlavně neplánuju žádnou hvězdnou karieru herečky nebo zpěvačky, takže pokud někoho nezavraždím, hvězda ze mě nebude.

8. Máš ráda šaty?
Ano! Sice mě od října do května uvidíme nejspíš v dlouhých džínách, ale šaty, pokud je příležitost, nosím ráda. Doma mám 4 šaty, z toho jedny hodně společenské, ty nosím jen na plesy a další i na běžné nošení. Už se nemůžu dočkat, až si je zase vezmu na sebe.

dress, fashion, and pink image

9. Byla jsi roztomilé dítě?
Asi jo. Nedávno jsem koukala na fotky z doby, kdy mi bylo asi 9 nebo 10 a tam jsem byla opravdu roztomilá. Měla jsem ještě ofinu a světlejší vlasy. Postupem času mi začaly tmavnout a teď jsem spíše tmavá blondýna. Ale jako menší dítě jsem nebyla tolik roztomilá. Tedy podle babičky samozřejmě ano, ale...

10. Poslední film, který jsi viděla?
Inside Out (V Hlavě) - moc krásný a dojemný film, brzo bude recenze :)

11. Která seriálová postava je ti nejblíže?
Asi to bude Georgia Lassová z Mrtví jako já. Tento seriál není moc známý, což je škoda, protože je plný moc hezkých myšlenek. Georgia mi kolikrát tolik připomínala mně - nevěděla, co se svým životem, nevěděla kdo je a jestli vůbec chce někým být a kdybych měla sestru, byla by zrovna taková, jako byla Georgiina sestra. A co teprve její máma, ta mi snad v každé druhé scéně připomíná tu moji :D

literární chvilka #1 - rodinná sešlost

24. dubna 2016 v 16:11 | Heaven |  Povídky
Dříve jsem docela hodně psala. Především různé povídky, které jsem zveřejňovala na své předchozí blogy. Potom jsem s tím ale přestala, protože jsem nedokázala svoje nápady realizovat a nebo jsem ty nápady vůbec neměla. Před pár dny jsem zase dostala inspiraci. Nejde o to, že bych teď začala psát knihu, ale spíš se snažím vykreslit různé pocity a nálady v krátkých povídkách. Možná to bude trochu blábol, nevím, nedokážu svoje výtvory objektivně posoudit. Ale vy to můžete zkusit a já budu vděčná za jakoukoliv odezvu :)

Jaro. Mělo by mělo být plné energie, ale já jako bych žádnou neměla. Na celém světě se život po zimě znovu probouzí a na mě to nemá žádný vliv. Zejména dnešní odpoledne bylo divné.

Rodinná sešlost nebo spíše "slezina", jak by řekla moje sestra, byla v plném proudu. Od včerejšího večera jsem společně s mamkou připravovala úžasné pohoštění pro lidi, kteří si toho stejně nebudou vážit. Pro lidi, se kterými jsem měla společné jen jméno. Otcovi příbuzní. Snobská rodina, jež sama sebe považovala za šlechtu. Sice to nikdo z nich netvrdil, ale jejich chování to dokazovalo. Moji matku, která pocházela z chudších poměrů, měli za něco méněcenného - tudíž mě i moje sourozence taky. Ačkoliv jsme na ně chtěli udělat dobrý dojem, nikdo to neocenil, snad kromě otce. Otcovi rodiče k nám přijížděli třikrát do roka, ovšem jednou za rok byla velká rodinná sešlost a přijeli i ty nejvzdálenější sestřenice jen aby mohli dát najevo svou okázalost. Nechtělo se nám nic připravovat. Nechtěli jsme tyto pokrytce na své zahradě a ve svém domě. Hlavní slovo měl ale stále ještě otec a odpor byl marný.

playlist - april

21. dubna 2016 v 15:57 | Heaven |  Hudba
I dubnový playlist je docela rozmanitý. Něco rockového, něco popového, něco tanečního i něco českého :) Doufám, že se vám něco třeba zalíbí :)

Twenty One Pilots - Heavydirtysoul


Fall Out Boy - Alpha Dog


Rise Against - Savior

selekce - kiera cass

19. dubna 2016 v 16:24 | Heaven |  Knihy
Kierra Cass
Selekce/The Selection

Pro třicet pět dívek je Selekce životní šancí. Příležitostí k útěku od života, který jim byl stanoven od narození. Být obklopena světem třpytivých šatů a drahocenných šperků. Žít v paláci a soutěžit o srdce krásného prince Maxona. Ale pro Americu Singerovou je Selekce noční můrou. Znamená to pro ni otočit se zády ke své tajné lásce Aspenovi, který je o kastu níž než ona. Nechce se jí odejít z domova a vstoupit do nelítostné soutěže o korunu.
Pak America potká prince Maxona. Postupně začne zpochybňovat všechny plány, které si předsevzala - a uvědomí si, že život, o kterém vždycky snila, si už nemůže v porovnání s budoucností představit.

Původně jsem Selekci ani nechtěla číst. Obálka byla moc hezká, ale už kolikrát jsem se nechala nachytat na hezký obal a vnitřek stát za starou belu. Když ale v knihovně nebyla žádná z knih, které jsem si chtěla půjčit, sáhla jsem pro Selekci a vůbec toho nelituju.

America Singerová je prostřední z pěti dětí a žije se svojí rodinou poměrně chudým životem. Společnost se dělí do 8 kast, přičemž První jsou královská rodina a Osmý jsou žebráci a tuláci. Každá kasta má ve společnosti určitou funkci. Pátá kasta má na starosti umění. Baví ostatní na zábavách. America i její sourozenci jsou velmi nadaní, ale to nestačí k uživení celé rodiny. Jenže America má i další potíže - je už 2 roky zamilovaná do Aspena, který je ale Šestý. Tají to, protože její rodina by jí nedovolila provdat se za někoho z nižší kasty. Když jí, stejnou jako i dalším dívkám v jejím věku, přijde nabídka k zúčastnění se Selekce, nechce tam jít. Její rodina ji ovšem přemluví. Navíc, pokud ji vyberou, bude její rodina pobírat pěknou sumu peněz. K překvapení všech je skutečně vybrána do Selekce a odjíždí tak společně s dalšími 34 dívkami z ostatních krajů do paláce, kde se utká o Maxonovo srdce a královský trůn. Stojí ale o to?

Jak už jsem psala, knížce jsem moc šancí nedávala, ale už kolem 30. stránky jsem věděla, že bude úžasná. Mám ale takový pocit, že půjde o něco víc než jen o Americu a Maxona a další milostné příběhy jiných postav. Samozřejmě, o čem by byly další 4 díly... Musím říct, že autorka mě pěkně napnula a vůbec nevím, co mám od dalších dílů čekat. Co se týče toho vztahu mezi Americou a Maxone - to tolik nepředvídatelné nebylo, dalo se čekat, co se stane, ale upřímě mi to nijak nevadilo :D

America byla sympatická. Dobře, byly scény, při kterých mě trochu vytáčela, ale jiné hrdinky jsem nesnášela daleko víc. Její jméno mě ale trošku znervózňovalo, jelikož žije v Severní Americe, nikoliv ale v USA, ale v Illeji (omlouvám se, pokud to píšu špatně), což je nový státní útvar, který znikl namísto USA po 3. světové válce... což se dozvíte podrobněji někdy uprostřed knihy. Navíc k tomu umí hezky zpívat - Singer... Ok, ale přijde mi to trochu za vlasy přitažené. (V té souvislosti jsem si vzpoměla na kluka z tábora, který se jmenoval Petr Čech a byl to 100% Vietnamec... to jen tak na okraj.) Maxon... zpočátku jsem ho neměla moc ráda, protože jsem si, stejně jako America, myslela, že je jen snobský princ, ale ke konci knihy už jsem ho měla celkem ráda.

Popravdě, na nové dystopie a zamilované YA romány už jsem trochu zanevřela, ale Selekce je opravdu dobrá a stojí za přečtení!

4,5/5


25 days blogging challenge - day eighteen

16. dubna 2016 v 17:30 | Heaven |  25 days blogging challenge

oblíbené citáty a hlášky

Citáty, které se mi opravdu líbí, někdy využívám i v běžném životě, vzpomenu si na ně, pokud se mi stane nějaká příhoda. Není jich mnoho, protože čím víc citátů čtu, tím více mi připadají divnější. Vím, že hodně holek se v tom vyžívá... Ale já ani tak ne. Existuje hodně pěkných citátů a stejně jak existuje i hodně blbých citátů. Zařadila jsem sem i nějaké (pro mně) legendární hlášky z filmů nebo seriálů...

"Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny." - Albert Einstein

,,Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí, že stojí za to si ji užít." - Jan Werich

,,Kdo se umí smát sám sobě, má právo smát se všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá." - Jan Werich

"Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. U té první si tím však nejsem tak jist." - Albert Einstein

,,Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland

,,Říkáš: miluji déšť, když však prší, jdeš se schovat, abys nezmokl. Říkáš: miluji slunce, když však svítí, jdeš se schovat do stínu. Mám strach, že mi jednoho dne řekneš: miluji tě." - John Lennon

"Nelituj mrtvé, Harry. Lituj živé a především lituj ty kdo žijí bez lásky." - Albus Brumbál

,,Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat." - Jára Cimrman

,,Já si ještě nikdy žádnou nezapálil. Je to metafora, chápeš? Strčíš si do pusy zabijáka, ale nedovolíš mu zabíjet." - Augustus Waters (Hvězdy nám nepřály)

"Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem." - Jan Ámos Komenský

,,Otevřel si hospodu - ale chodili mu tam lidi" - Jára Cimrman (Hospoda na mýtince)

,,Zdá se že měl o kolečko míň"
,,Podle mně měl vybraná úplně všechna kolečka." - Červený trpaslík (Lepší než život)

,,Samozřejmě máš právo na svůj hloupej názor." - Charlie Harper (Dva a půl chlapa)

,,Kéž by byli lidi složitější... ale nejsou."- Georgie (Mrtví jako já)

the theory of everything

14. dubna 2016 v 14:16 | Heaven |  Filmy
The theory of everything/Teorie všeho
Drama, životopisný, romantický
Velká Británie, 2014
Eddie Radmayne, Felicity Jones, Emily Watson, Harry Lloyd, David Thewlis,...

O fyzikovi Stephenu Hawkingovi a jeho nemoci slyšel už určitě každý. Ale málokdo zná celý jeho příběh. Podkladem pro film byla kniha Jane Hawkingové, ale samozřejmě se nejedná o detailní životopisný film, pro zraky diváků je spoustu věcí změněno nebo přibarveno. Stephen Hawking ještě studuje na univerzitě, když se u něj objeví první příznaky nemoci. On ani nikdo z jeho okolí nechápe, jak se to mohlo stát. Lékaři mu dávají jen 2 roky života. Nejprve chce všechno vzdát, ale nakonec se odhodlá k tomu, aby pokračoval ve své práci...

Herec Eddie Radmayne mě zaujal už ve filmu Dánská dívka, na který tu také najdete recenzi a v tomto filmu svůj talent jen potvrdil. I ostatní herci byli skvělí. Zaujal mě jeden z profesorů, o kterém jsem si pomyslela, že vypadá jako Remus Lupin - a hele, on to byl skutečně ten herec, co ho hrál.

Nevím, co moc k filmu nepsat, lépe mi jdou knížní recenze... Každopádně se mi moc líbil a doporučila bych ho všem. Taky mě zaujala postava Jane, která se statečně držela po celou dobu filmu a byla prostě úžasná. Koukněte se na něj, neprohloupíte :)


4,5/5


dlouhý pochod - stephen king

11. dubna 2016 v 15:59 | Heaven |  Knihy
Dlouhý pochod/The long walk
Stephen King

Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo postavit se na start a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytyčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí: tři napomenutí znamenají definitivní konec v soutěži. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, Dlouhý pochod přežije jen jeden z nich...

Nacházíme se v nejmenovaně vzdálené budoucnosti, kde lidstvo vymyslelo další zvrácenou hru na život a na smrt. Zapomeňte na Hunger Games. Je tu něco mnohem náročnějšího - a vyhraje jen jeden. Do soutěže se s dalšími 99 chlapci přihlásil i Ray Garraty. Sám si není jistý, co ho do smrtícího pochodu táhlo - doma má matku a přítelkyni, které miluje. Dokáže vyhrát?

Nechci knihu od Stephena King a Hunger Games nijak srovnávat, ale nemůžu si pomoct. Dlouhý pochod mi přišel mnohem drsnější než Hunger Games (mám na mysli samotnou hru). Účastníci se sice přihlašovali dobrovolně, ale nemohli si ani na chvíli odpočinout, museli jít bez přestávky několik dní a nemohli si nijak pomoct pokud se například zranili.

Kniha se mi četla dobře, byla skvěle napsaná. Místy mě nudila, ale to jen usprostřed, kdy se nic moc nedělo (jenom všichni umírali, běžná rutina, že). Prostředí a scény byly popsané tak, jak se skutečně děly, někdy možná až moc drsně, ale trefně. Nelze pochybovat o autorových spisovatelských zkušenostech...

Ačkoliv nedám Dlouhému pochodu nejvyššího hodnocení, kniha mě zaujala natolik, že si ji ještě dlouho budu pamatovat, protože mi přijde taková... jiná. Některé knihy si přečtu a za týden si ani nepamatuju, jak se jmenovala druhá nejdůležitější postava, ale na jiné dlouho vzpomínám. Na Dlouhý pochod si vzpomenu obzvlášť až budu vzpomínat na školní výlety :D Každopádně od Stephena Kinga si přečtu i další knihy jak nejdříve to bude možné.

4/5




twenty one pilots

9. dubna 2016 v 14:13 | Heaven |  Hudba
Posledním novým interpretem, kterého jsem představovala, byla Halsey někdy v polovině září. Od té doby jsem objevila i pár dalších kapel, od některých znám zatím jen pár písniček, ale některé už znám lépe. Mezi druhou kategorii patří kapela Twenty One Pilots. Jedná se o dvojici kamarádů a hudbeníků z Ohia. Sestava se od počátků poněkud změnila, současnými členy jsou Josh Dun (bubeník) a Tyler Joseph (především zpěv). Jejich styl hudby je velmi rozmanitý. Dalo by se říct, že každá písnička je snad v jiném žánru - indie pop, indie rock, schizofrení pop, hip hop, elektronika...

Věděla jsem o existenci kapely už docela dlouho, ale zatím jsem se moc neměla k tomu si od nich nic poslechnout. Před pár měsíci ale začala i po českých rádiových vlnách kolovat jejich písnička Stressed Out. Zaujal mě právě jejich styl. Je originální. Nápaditý. Navíc Josh i Tyler jsou sympatičtí. Už mám dost boybandů a boybandů co se pokládají za punkové kapely. Musím říct, že také mají dost zajímavé texty. Tato kapela určitě stojí za pozornst a poslechnutí. Dole se můžete poslechnout pár ukázek,některé jste mohli vidět v playlistech předchozích měsíců.



Stressed Out


shrnutí: březen

7. dubna 2016 v 14:08 | Heaven |  Deník
Zjistila jsem, že budu mít asi zatraceně špatnou paměť, když si musím každý měsíc po bodech zapisovat, co zajímavého se mi přihodilo. Věci, které považuji za nedůležité zkrátka vytěsňuji. A nejsem sama. Proto se němčinářka pořád rozčiluje, že si nepamatujeme tohle slovíčko, vždyť bylo v předchozí lekci! Každopádně březen byl také celkem nabitý měsíc, stejně jako únor.

První víkend v březnu mi začaly jarní prázdniny (proč mám pocit, jako by od té doby uteklo snad 100 let?) a můj nejmladší bratranec oslavil 1. narozeniny. Což znamenalo výlet na celý víkend za rodinou do středních Čech. Bylo to vážně fajn. Nemám extra velkou rodinu, ale spíše větvěnou, což zahrnuje přesuny od babičky k jedné tetě, ke druhé a tak dále. Můj malý bratranec je strašně zlatý dítě. Je hodný, skoro vůbec nebrečí, nestydí se a rád je mezi lidmi, takže je vlastně za odměnu. Prázdniny pokračovaly úterním výletem do Liberce za nákupy. Ne že bych musela pořád nakupovat jako nějaká beauty vlogerka, ale potřebovala jsem pár kousků na jaro - především bundu a boty. Kromě toho jsem celkem výhodně pořídila krásný chlupaťoučký svetr a plavky. Fotky najdete níže. Jo, převládá černá barva. Miluju černou. Dá se se vším skvěle kombinovat. S čím bych skombinovala třeba fialovou bundu? Hm, možná tak s černou.



Od 7. března můžu také legálně řídit, protože jsem si konečně vyzvedla řidičák. Konečně - vlastně byl dříve než jsem předpokládala. Každopádně jsem ráda. Několikrát jsem už od té doby jezdila. Vždycky jsem před nasednutím do auta hrozně nervózní, ale jakmile sednu za volant, všechno si nastavím a uklidním se, je to pohodička. Tedy, pokud zrovna nepřeřadím blbě nebo tak něco.

Začala jsem obíhat pár míst ohledne letní brigády na červenec. Někde mi rovnou řekly že ne aniž bych stihla doříct otázku, jinde mi řekly, ať přijdu za měsíc, protože ještě nevědí, jak na tom budou před léto a na pár místech si ode mně vzali kontakt. Bydlím na malém městě, takže nemám moc na výběr, proto obíhám různá místa, abych měla vůbec jistotu, že mi něco vyjde. Zatím nemám nic jistého, takže dál hledám...

Potom byly velikonoční prázdniny. Ještě den před prázdninami jsem zůstala doma, protože mi nebylo zrovna dobře... Každopádně se mi to potom vymstilo, protože písemku z chemie, kterou jsem nepsala, jsem dostala přímo do ksichtu... Nevadí, stane se... V rodině velikonoční svátky prakticky neslavíme. Jen si upečeme mazanec, připravíme nádivku a bramborový salát. A na velikonoční pondělí jezdíme k babičce.

Po velikonocích začal ve škole projekt Evropa. Ve třídě se rozděláme do skupin (losováním) a každé je přidělen jeden stát Evropy, který musíme zpracovat. Prezentace probíhá tak, že každý stát má určenou třídu, kde je výzdoba, občerstvení a různý další blbosti a prváci a druháci chodí jako návštěvníci a hodnotí nás. Je to takové dilema, musíte se zavděčit návštěvníkům (nejlépe jídlem a zábavou) i učitelům (kvůli výsledné známce). Mám docela fajn skupinu, mohlo to být horší. Nejdřív jsme si vylosovali Švédsko, což není tak špatné. Potom ale učitel přišel s tím, že nám dal k nabídce špatné země (protože se točí dokola a on vzal výběr pro další rok), takže jsme losovali znovu. Dopadli jsme z naší třífy nejlépe - máme Španělsko. Nakonec by to mohla být i zábava :)


Posledním bodem vyčerpávajícího článku je zmínka o knížkách, které jsem si objednala z jednoho internetového knihkupectví. Měla jsem totiž ještě schovanou poukázku na 500 Kč, kterou jsem dostala k vánocům. Vyšlo to na dvě knihy - Zamilované hypnotizérka od Liane Moriarty a Will Grayson, Will Grayson od Johna Greena a Davida Levithana. Druhá zmiňovaná je v angličtině, což je celkem výzva, protože jsem žádnou anglickou knihu dosud nečetla. Ale těším se na ní.