25 days blogging challenge - day two

30. srpna 2015 v 15:26 | Heaven |  25 days blogging challenge
A/N: Právě jsem měla možnost shlédnout svůj rozvrh hodin na příští školní rok... A upřímě, čekala jsem to horší. I když každý den do půl třetí (kromě čtvrtka) a 6. a 7. hodina latiny v pátek nezní úplně skvěle. Jestli bude latina skutečně tak hrozná jak říkají ostatní, mám se asi na co těšit. A musím říct, že jsem ráda, že máme o jednu hodinu fyziky, matiky a zeměpisu méně. Zase je místo toho něco jiného, co vypadá, že mi bude vyhovovat. No uvidíme. Tohle byla taková krátká poznámka na začátek článku o mých největších obavách, což se sem vlastně hodí, když to tak vezmu... :D

Moje největší obavy

Strach je opravdu nepříjemná věc, která nám brání dělat spoustu věcí, které chceme. K některým činnostem (a nemám na mysli třeba vysávání) se musíte dlouho přemlouvat a když překonáte počáteční nejistotu a awkward momenty, všechno už je na levačku. Nebo nemusí, ale to je jiná kapitola. Třeba při seznamování s novými lidmi.

První, co bych uvedla, je hmyz. Už se nebojím kdejakého lezoucího broučka, ale moji největší nepřátelé jsou vosy, včely, sršně a podobný potvory, které vám můžou nějakým způsobem ublížit. Ohledně vos bylo letošní léto dost na nervy, protože jich bylo všude plno. Docela jsem se obrnila, ale stejně - pokud nemám nic, čím je můžu odhánět nebo rovnou zabíjet, budu pěkně vytočená a vyděšená. Ale pavouků se nebojím, to můžu říct s klidem.

Cute ♡
Zhmotnění mého strachu. I když ten nevypadá, že bude útočit :)

Další věcí, které se pekelně bojím jsou volně pobíhající psi. Dobrá, čivava mně ani tak nevyděsí jako vlčák nebo jiné veké plemeno. Sakra lidi, když si pořizujete velkého psa, tak aspoň zavírejte vrata do zahrady. Psů od kamarádů nebo příbuzných se nebojím, protože je znám. Ale u neznámých nemůžu předpovídat, co ten pes udělá. Může se chtít mazlit... a nebo taky ne. Příčinu tohoto strachu dobře znám. Před pár lety jsem byla u jedné kamarády a šly jsme společně přes les z jedné vesnice do druhé. Z jedné chalupy na nás vyběhli tři malí psi a pěkně na nás cenili zuby. Sice to byli takoví záprdkové, ale nepotřebuju, aby se mi cizí zvíře zahryzlo do nohy.

Další obava už nebude konkrétní, ale abstraktní. A to nepříliš optimisticky naladěná dvojice nemoc a smrt. Ten fakt, že život je pomíjiný a může se stát kdykoliv cokoliv je... děsivý. Smrt je svým způsobem nehorázně záhadná věc, protože nikdo neví, co bude potom. Občas o tom přemýšlím, jaký to bude. Ne že bych snad chtěla umřít, jen na filozofické úrovni. Je to jako... co? Dlouhý spánek? Budu něco cítit? A jaký to bude nic necítit? A nebo začnu žít další život a na ten předchozí si nebudu pamatovat? Na tyto otázky nám bohužel jen tak někdo neodpoví. Ale kdo ví, třeba za pár let věda dojde tak daleko, že vyzkoumá, co se bude dít potom. S tělem se to jasný - do jámy, škrtnout sirkou. Ale co taková duše?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Luci Luci | E-mail | Web | 30. srpna 2015 v 17:09 | Reagovat

je fajn, že se ti tvůj rozvrh líbí :) a snad se ti latina bude líbit :) taky se bojím bodavého hmyzu :( bojím se totiž i injekcí :D volně pobíhající psi mi nevadí, vím, že mi může ublížit i pes na vodítku :/ no a smrt a nemoc - věčné téma při řešení strachu :(

2 Pal Pal | Web | 30. srpna 2015 v 17:43 | Reagovat

Díky za komentář u článku o latině - doufám, že to pro tebe nebyla moc velká demotivace, obvykle pro větší dramatičnost podávám věci jako krapítek horší, než doopravdy jsou : D Je to asi dost individuální a dost závisí na přístupu a způsobu, jakým učitel výuku pojme. A vzhledem k tomu, že se jedná o poslední páteční dvouhodinovku, by to nemuselo být tak špatné, my měli loni ve stejném čase španělštinu a profesorovi už se taky většinou moc nechtělo učit : D Věřím, že to všechno zvládneš! c;

Hmyz taky nemám v lásce a i když se psy nemám moc velký problém, z těch velkých a volně pobíhajících taky nemám zrovna nejlepší pocit. Já sama moc nemusím tmu, mám panickou hrůzu z jogurtu a toho, že si ráno nestihnu vyžehlit vlasy : D

3 Laura. Laura. | E-mail | Web | 30. srpna 2015 v 19:17 | Reagovat

Tak hmyz patrí medzi moje veľké obavy, bojím sa čohokoľvek, lienky, pavúka.. keď vidím sršňa, chytá ma viditeľná panika, rozširujú sa mi zreničky, nohy naberajú nevídanej svižnosti a ja naberám rýchlosť svetla, krik dosahuje nemožné oktávy.. :D
Psov sa nebojím, skôr malého ako veľkého, lebo tam väčšinou zanedbajú výchovu a sú to psychopati. Celkovo mám k väčším bližšie, aj keď pred rotvajlermi mám rešpekt. :D
A ja sa asi smrti nebojím, len nechciem umrieť, čo si myslím, že je rozdiel, cca. :D
Verím na reinkarnáciu, jednoducho zo zážitkov ľudí, veď z kade by pochádzalo dejavu? :)

4 the lizz. the lizz. | Web | 30. srpna 2015 v 19:46 | Reagovat

psi mi nahání hrůzu taktéž!:D a hmyz taky. hlavně ty vosy teda!! otravné svině, málem jsem už některý snědla, když mi přiletěly do jídla:D

5 Lenuš Lenuš | Web | 30. srpna 2015 v 20:08 | Reagovat

Máme to stejně, před hmyzem utíkám a psů se bojím od té doby, co jsem jednoho viděla někoho pokousat, brr -.-"

6 crazyjull crazyjull | Web | 30. srpna 2015 v 21:10 | Reagovat

S tím prvním naprosto souhlasím! :D
-CrazyJull

7 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 30. srpna 2015 v 21:27 | Reagovat

Tak to já se ani jedné z výše uvedených věcí nebojím :D Spíše se bojím, že zklamu ostatní lidi, kteří na mě spoléhají... To je asi ta největší věc...

Jinak náš rozvrh je taky super, 3x týdně na sedm, což pro mě znamená vstávání v pět. Jupí. A budu tam trčet minimálně do půl třetí.

8 Klár - 14let. Klár - 14let. | Web | 31. srpna 2015 v 11:32 | Reagovat

Já svůj rozvrh čekala trošku lepší :D Příjde mi blbost mít 4h, pak 3h volno a pak na 2h na tělák.. blbost.

Sršní a vos se také dost bojím, hlavně ještě tak 20x více otékám a musim jet do nemocnice:D/ Takže na ně si dávám pozor a bohužel toto léto se jich nějak rozmnožilo, že jsme je nestačila zabíjet ani odhánět..

9 Ennie Ennie | Web | 31. srpna 2015 v 11:36 | Reagovat

Tak jsem konečně vyplnila tag, tak kdyby tě zajímaly odpovědi, tak mrkni ke mně ;).

10 silluety silluety | Web | 31. srpna 2015 v 18:11 | Reagovat

Přésně :D taky se bojim hmyzu.. tedy spíš těch pruhovaných aneb včely, vosy, sršně :D nebolí mě to píchnutí, ale prostě už od mala mě to bolelo a budu to mít už vsugerovaný v hlavě :DDD
psů se nebojím, ale další věc je spíš ta smrt.. jo, s tělem - jak píšeš je to jasný.. horší to je ale s duší.. upřímně.. teď se o ni moc nezajímám a vlastně ani nebojím, ale stejně je to všechno zvláštní :D (doufám, že budu žít dlouho :DDD)

11 Tessa Error Tessa Error | E-mail | Web | 31. srpna 2015 v 19:39 | Reagovat

Musím s tebou súhlasiť - aspoň ohľadne hmyzu.:-D  Ale ja som sa v poslednom čase proti strachu dosť obrnila - aj proti strachu z pavúkov a tak. Nieže by som sa nemykla a nebilo by mi srdce ako o život - ale už som ich začala zabíjať (viem, som vrah) čo som predtým nikdy v živote neurobila, lebo som sa ich bála dotknúť. Dokonca si pamätám ako som zabila prvého pavúka. Som asi vážne divná :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama