bílá jako sníh, rudá jako krev - alessandro d'avenia

17. dubna 2015 v 18:10 | Heaven |  Knihy
Bílá jako sníh, rudá jako krev/ Bianca come il latte, rossa come il sangue
Alessandro D'Avenia

Leo je šestnáctiletý kluk jako každý jiný: rád se poflakuje s kamarády, hraje fotbal, prohání se na mopedu a žije v dokonalé symbióze se svým iPodem. Dlouhé školní hodiny by nejraději vymazal a učitele vidí jako živočišný druh, v jehož brzké vyhynutí nepřestává doufat. Takže když přijde nový supl na dějepis a filozofii, Leo ho přivítá pořádnou dávkou cynismu a nasliněných kuliček.

Ale zdá se, že tenhle mladý profesor je mezi ostatními vyučujícími nečekanou raritou. Když přednáší, dokáže všechny strhnout, často zabrouzdá mimo osnovy a každým slovem nenápadně pobízí své žáky, aby žili naplno a šli za svými sny. A Leo jeden velký sen má - jmenuje se Beatrice, nejhezčí holka ve škole. Beatrice je ztělesněním vášně, její rudé vlasy září na miliony světelných let a jediný její pohled Leovi otevírá brány ráje…

Ale než Beatrice vůbec zjistí, že ji někdo miluje tak, jak ani Dante Alighieri nemohl milovat, onemocní leukémií. Leo si poprvé v životě klade otázky, na které nenajde odpověď na internetu, ale musí se s nimi vypořádat sám, a vydává se bojovat za svůj sen. Pochopí nakonec, že sny neumírají, a najde sílu věřit v něco většího, než je on sám?

Děj tentokrát nebudu moc popisovat, protože vše potřebné už nám prozradila anotace. Rovnou vám prozradím, že pokud vás kniha chytne, nepustí vás až do samotného konce. Pokud ne, může se to stát, ale mně příběh opravdu oslovil. Vlastně se jedná o podobné téma, které se už viděli například ve známých Hvězdách, ale zpracované trochu jiným způsobem. Jde hlavně o to, že hlavním vypravěčem je kluk, takže vidíme jeho pohled "na věc" z jiného úhlu.

Líbí se mi, jak autor dokázal popsat Leovi pocity. To, čím si procházel určitě nebylo vůbec jednoduché. Někdy bylo jeho myšlení až příliš neuvěřitelné a vyzrálé, na 16 letého kluka. Trochu mně ale zarazilo, jak Leo popisoval, jak moc Beatrice miluje a přitom jí vlastně skoro neznal, nemluvil s ní... Přitom ale pořád nepřestával doufat, chodil za ní do nemocnice a tak dále.

Kniha je napsaná hodně poutavě, čte se dobře a zároveň není napsaná primitivně. Autor má určitě dobrou slovní zásobu, používá všemožné metafory a podobně. Na jednu stranu se jedná o knihu tak trochu o životě, na druhou stranu je to spíše pohádka. No, ale rozhodně ne pro děti. Kniha má své kouzlo, doporučuji přečíst.

4,5/5

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lisi Lisi | Web | 17. dubna 2015 v 18:25 | Reagovat

Věřím že to může být zajímavé. Sama mám u těchto knížek menší problém s vážným tématem nemoci, nevím, jestli bych si přitom mohla to čtení užívat.

2 space-girl space-girl | Web | 17. dubna 2015 v 20:35 | Reagovat

Bílá jako sníh, rudá jako krev - kniha vypadá zajímavě. :)

3 maredifragole maredifragole | E-mail | Web | 17. dubna 2015 v 20:46 | Reagovat

Jistě to bude krásná kniha, hned se na ní půjdu někam podívat :)

4 *Shock *Shock | Web | 17. dubna 2015 v 21:27 | Reagovat

Páni. Po té určitě sáhnu! Vypadá víc jak skvěle, a myslím že to bude zajímavá kniha.

Skvěle napsaná recenze:)

5 Ronnie Sparks Ronnie Sparks | E-mail | Web | 18. dubna 2015 v 11:04 | Reagovat

Kniha vypadá opravdu moc dobře, zaujala mě hodně, takže se po ní někde mrknu :-)

6 Marky Marky | Web | 19. dubna 2015 v 19:08 | Reagovat

Zrovna mám rozečtené Hvězdy... od Greena, tak uvidím. Nevím, jestli bych zvládla dvě takové knihy číst tak brzy po sobě... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama