Duben 2015

jarní dumání 2 - sebevzdělávací knihy

29. dubna 2015 v 15:37 | Heaven |  Jarní dumání
JarniDumani2

Rozhodla jsem se zúčastnit jarního dumání, které už podruhé pořádá Syki z Knížního doupěte. Úkoleme je zamyslet se nad tématy týkající se světa knihomolů. Články by měl vycházet pravidelně každou středu, tak jsem zvědavá, jak se mi to podaří splnit.

Sebevzdělávací knihy

,,Ne nadarmo se říká, že žádný učený z nebe nespadl. Jak jste na tom na poli sebevzdělávání vy? Už jste si přečetli nějakou takovou knihu? Pomohla vám v něčem? Opravdu jste si po jejím dočtení odnesli do života něco, co i nadále praktikujete? Jak se na takové knihy vůbec díváte?"

Sebevzdělávacích knih jsem zatím moc nečetla. V podstatě jen jednu, učebnice a takové ty věci do seznamu nepočítám. A tou je kniha Konec prokrastinace. Ještě jste o ní neslyšeli? Tak já vím ji trochu přiblížím.


Knihu napsal český autor Petr Ludwig. Netýká se jen prokrastinace samotné, ale obecně toho, jak zlepšit svoje návyky, jak si dopomoct k úspěchu a tak podobně. Nikdy jsem neměla s prokrastinací tak velké potíže, asi tak jako každému člověku se mi občas do nečeho nechce, ale i tak nelituji, že jsem si ji přečetla. Prokrastinace totiž není to samé jako lenost, jak si možná někteří z vás myslí. Je tu vysvětlena její příčina a jak ji předcházet.

V knize najdete spoustu nápadů na zlepšení "stavu vaší mysli" (tohle je nejvýstižnější pojmenování, na které jsem přišla), návodů na nejrůznější seznamy úkolů, které jsou uspůsobené tak, že vám nevyděsí, když se na ně podíváte a nápadů, které můžete v běžném životě hravě uplatnit. I já jsem se touto knihou dost inspirovala. Je vhodná i pro ty, kteří moc nečtou, protože není obsáhlá, ani náročná a je doplněna obrázky, které shrnují jednotlivé informace. Pro ukázku jsem jich pár našla. Více o knize najdete na http://www.konec-prokrastinace.cz/kniha/
No dobře, zpět k tématu sebevzdělávací knihy. Mám v plánu si ještě alespoň nějakou přečíst, protože můžou opravdu pomáhat. Ale je dobrý vědět, že ne všechno, co je černé na bílém, je pravda. Nikdy jsem nevěřila různým "léčebným knihám", ve kterých se píše o cvicích a kytičkách, které vyléčí všechny choroby na světě a podobné nemysly. Sebevzdělávací knihy klidně, ale v rozumné míře.

po rušném období konečně trochu klidu

27. dubna 2015 v 16:09 | Heaven |  Deník
Už je to celkem dlouho, co jsem naposledy psala nějaký deníčkový zápisek. Aby ne, když píšete každý den seminárku tak už se vám nechce psát nic dalšího. Proto jsem se omezovala na trošku kratší články (většinou challenge a tak) a teď, když jsem mám seminárku téměř hotovou, mám čas (a především chuť!) psát něco delšího...


Co se týše seminárky, tu jsem letos psala úplně poprvé (stejně jako všichni v našem ročníku) a nebylo to až tak strašné, jak jsem se obávala. Když jsem si sedla k počítači na pár hodin, docela hodně jsem toho napsala. První kapitolu jsme měli napsat do Vánoc, což jsem splnila, ale další 3 měsíce jsem na to nesáhla. A to Velikonocích jsem si říkala, že bych už asi měla začít. A ještě jsem to všechno v pohodě stihla, i když ji mám možná kratší než ostatní, jak jsem se tak ptala... no uvidíme :D

Po čtvrtletí je teď ve škole malinko volnější režim (což mně samotnou překvapuje) a ani nepíšeme tolik písemek (stejně se to brzo změní). Už jsme dokonce i byli venku, minulý čtvrtek na angličtině a dnes na výtvarce. Já blbec si vzala dlouhý kalhoty, košili s dlouhým rukávem a černou bundu. Jo, bylo mi docela vedro. Také jsem se dnes po X měsících vypravila do knihovny. Tížila mně totiž pokuta za nevrácené knížky, které držím asi půl roku... Takže bych měla být ráda, že jsem platila jen 79 korun + 50 korun za registrašní poplatek, který jsem měla zaplatit v lednu. Ale svůj důvod to má, jednu z těch knížek jsem potřebovala na seminárku... nebo vlastně ne, protože jsem ji celkově otevřela asi jednou, ostatní jsem měla doma :D Ale dobrá zpráva je, že jsem si půjčila knihy, na které už jsem měla dlouho spadeno. I když celkem často nadávám, jaká je nevýhoda bydlet na malém městě a jak je to všude daleko (vydržte do dalšího odstavce), knihovnu chválím. Až si je přečtu, čekejte recenze :)


Co jsem to jen chtěla... Těším se na čtvrtek, protože se uleju ze školy. Vlastně jedu k doktorovi, což je důvod, proč nebudu celý den ve škole, ale prakticky tam budu 10 minut, pokud přede mnou nebude moc lidí a pak mám od rodičů slíbené nákupy. Nejnutněji potřebuju boty, protože mám na jaro jen jedny (prakticky dvoje, ale ty jedny skoro nenosím...), jenže v těch kramflekách se taky nedá chodit úplně všude. Potom ještě nějaký kalhoty na exkurzi, která je za měsíc (už se nemůžu dočkat! - tohle není sarkasmus), možná džíny... uvidíme. Každopádně máme doma kartičku se slevama do Takka, která platí přesně do čtvrtka, takže to zřejmě zužitkujeme vše.

Čím více se blíží léto, tím nabytější mám rozvrh. V lednu, únoru a březnu je to takové nic moc, pořád jenom do školy a ze školy, ale v květnu se to trochu rozjede. Přespříští víkend pomáhám na táboře, kam jezdím, s úklidem, přípravami a tak, víkend na to mají kámošky oslavu narozenin (jsou jen den po sobě), pondělí a středa poté je maturitní volno, dva týdny na to je týdenní exkurze, červen se přehoupne jako nic a už je konec školního roku. A pak budu septimán. Panebože, ten čas tak letí. Připadá mi to jako vloni, co jsem přišla mezi 29 neznámých obličejů a ono už to je 6 let.

Mějte se pěkně a pevné nervy do konce školního roku :)



playlist - april

25. dubna 2015 v 13:45 | Heaven |  Hudba
Měsíc duben byl hudebně docela rozmanitý (i když - jak se to vezme!), ale tedy nejen hudebně. Duben byl fajn měsíc. Občas trochu hektický, ale v podstatě v pohodě, žádné očekávané i neočekávané katastrofy. Jen tak mimochodem, jsem jediná, komu ten čas tak strašně letí? Před chvílí byly Vánoce... nebo ne?!

Lara Fabian - I Will Love Again

Na tuhle písničku jsem náhodou narazila a zjistila jsem, že ji vlastně znám a začala se mi hodně líbit :)

Paramore - Let The Flames Begin


Fall Out Boy - Uma Thurman

Nejenže je to skvělá písnička, ale i klip se také hodně povedl

fashion inspiration #1

24. dubna 2015 v 18:03 | Heaven |  Móda
O módu a oblečení se zas až tolik nezajímám, ale tak asi jako každá holka se ráda hezky obleču, ráda nakupuju (ale ne nijak přehnaně, jen příležitostně) a ráda se inspiruju. Nesleduju žádné módní blogerky, ale občas na něco pěkného narazím na We Heart It...


Fashion shirts

Ou, vážně by to chtělo tričko s nějakým vtipným nápisem :)

jarní dumání 2 - mytologie, pověsti a báje v knihách

23. dubna 2015 v 14:28 | Heaven |  Jarní dumání
JarniDumani2

Rozhodla jsem se zúčastnit jarního dumání, které už podruhé pořádá Syki z Knížního doupěte. Úkoleme je zamyslet se nad tématy týkající se světa knihomolů. Články by měl vycházet pravidelně každou středu, tak jsem zvědavá, jak se mi to podaří splnit.

Mytologie, pověsti a báje v knihách

,,Jak jste na tom s moderními variacemi na mytologické náměty, pověsti či báje? Fandíte řeckým bohům, těm římským, egyptským, norským, anebo si libujete v rozdmýchání oblíbených pověstí a bájí? Vadí vám tato témata, anebo je naopak rádi vyhledáváte?"

Tohle téma příliš nevyhledávám, ale nebráním se mu. Percyho Jacksona jsem (ještě) nečetla, ale viděla jsem filmy, které se mi hodně líbily. Kdyby někdo náhodou nevěděl, objevuje se v něm řecká mytologie. Ta se mi vždycky nejvíce líbila. Letos jsme na dějepisném semináři ve škole měli referáty o jednotlivých bozích a taky řeckých hrdinech, kteří k tomu tak nějak patří a to se mi vážně líbilo. Ty příběhy jsou promyšlené, provázané... Zaujala mně taky kniha Antibohyně od Kendary Blake, kde se objevují řečtí bohové. Zatím jsem ji nečetla, takže ji nemůžu nijak hodnotit, ale jsem na ní docela zvědavá.


Před lety jsem četla knihu Znamení run, kde se můžete setkat se severskou mytologií. Ve spoustě věcí jsou si všechny ty mytologie podobné, ale každá má svoje zvláštnosti. Mně se tahle knížka hodně líbila a četla jsem ji dokonce několikrát - a myslím, že bych si ji v budoucnu mohla přečíst znovu a trochu si osvěžit paměť. Ono by se mohlo zdát, že pracovat s již "vymyšlenými" mytologiemi je jednoduší než si tvořit vlastní, ale nemyslím si, že je to tak úplně pravda. Jen si vemte, kolik podrobností a jmen musíte znát (i když se dá všechno dohledat) - stačí prohodit dvě postavy a nějaký odborník, ať už píšete knihu pro děti nebo dospělé, vám ji může omlátit o hlavu. Kdežto u vlastní mytologie to nejde až tolik poznat. Podívejme se třeba na Pána prstenů. Kolik jmen, míst, událostí a termínů musel J. R. R. Tolkien vymyslet, aby mohl vytvořit úžasný svět Středozemě. Jasně, že to nevymyslel během cesty vlakem (čímž nechci ničí práci znehodnocovat nebo tak :D), ale ta práce stále za to, co myslíte?

30 days music challenge - day twenty one

21. dubna 2015 v 13:21 | Heaven |  30 days music challenge

Den 21. - píseň, kterou poslouchám, když jsem v depresích

Nejprve bych začala tím, že jsem nikdy neměla deprese. Depku, sklíčenost a tak podobně ano, známe to přece všichni, ale ten, kdo byl ve skutečné depresi by se mi asi vysmál, takže to jen tak na úvod. Zadruhé bych chtěla říct, že neposlouchám smutné písničky, protože mi to přijde... trochu na nic, šťourat se ve vlastních pocitech a ještě si prohlubovat "depresi". Chci, aby mi hudba pomohla, protože to od ní očekávám, když si nasadím sluchátka. Prostě potřebuju zvednout náladu a především povzbudit. Takže hledám silné písničky s úžasným textem, do kterého se můžu zaposlouchat a zkoumám, nakolik to ke mně sedí nebo ne. Řeknu to narovinu, netušila jsem, jakou písničku vybrat, tak proto vám sem přidám ještě několik dalších, které najdete v celém článku.

Tohle je písnička, která má dokonalý text a už kolikrát mi pomohla ze špatné nálady. A to je to, co písničky od Fall Out Boy opravdu dokážou. Pušťte si ji, je totiž skvělá :)

Fall Out Boy - Sophomore Slump Or Comeback Of The Year


,,Are we growing up or just going down?
It's just a matter of time until we're all found out
Take our tears, put them on ice
Cause I swear I'd burn this city down to show you the light"

gabriella salvette liqiud eyeliner

19. dubna 2015 v 15:37 | Heaven |  Kosmetika
Linky jsou nezbytnou součástí mého každodenního make-upu. Především pak ty na horním víčku, ať tu slabší nebo silnější. Před nedávnem pár měsíci jsem si koupila tyto linky ve fixu, které bych vám chtěla představit.


Hledala jsem nějaké kvalitní linky ve fixu, které by dlouho vydržely a zároveň nebyly moc drahé. Tyto splňují obě kritéria. Stojí kolem 120 Kč, se slevou i méně. Už před časem jsem si koupila jedny linky ve fixu od Maybelline a ačkoliv je to moje oblíbená značka, až překvapivě rychle vyschly. Tyto mám už déle než měsíc a jsou jako nové. Díky úzké lince se s nimi dobře pracuje, takže můžete jen slabě obtáhnout horní víčko nebo vytvořit silnější linku, jak chcete. Vůbec se nemažou a zůstanou od rána (7:00) až do večera (18:00), což mi tak akorát vyhovuje. Můžu jen doporučit. Líbí se mi i balení, které se jednoduché a elegantní :)

5/5


30 days music challenge - day twenty

18. dubna 2015 v 16:17 | Heaven |  30 days music challenge

Den 20. - píseň, kterou poslouchám, když jsem naštvaná

TPR jsem objevila někdy v polovině minulého roku a hodně jsem si je oblíbila. Oproti mému obvyklému typu písniček, které bývají, řekněme, trochu jemnější, je to něco jiného. Ale když jsem naštvaná nebo mám vztek (ale nejen tehdy), pustím si tuhle písničku a rázem se cítím líp. Nevím proč, ale z nějakého důvodu to funguje. Jako kdybych ten vztek převedla na písničku... je to trochu blbost, ale možná tušíte, jak to myslím :D

The Pretty Reckless - Going To Hell


,,For the lies that I make, I'm going to hell"

bílá jako sníh, rudá jako krev - alessandro d'avenia

17. dubna 2015 v 18:10 | Heaven |  Knihy
Bílá jako sníh, rudá jako krev/ Bianca come il latte, rossa come il sangue
Alessandro D'Avenia

Leo je šestnáctiletý kluk jako každý jiný: rád se poflakuje s kamarády, hraje fotbal, prohání se na mopedu a žije v dokonalé symbióze se svým iPodem. Dlouhé školní hodiny by nejraději vymazal a učitele vidí jako živočišný druh, v jehož brzké vyhynutí nepřestává doufat. Takže když přijde nový supl na dějepis a filozofii, Leo ho přivítá pořádnou dávkou cynismu a nasliněných kuliček.

Ale zdá se, že tenhle mladý profesor je mezi ostatními vyučujícími nečekanou raritou. Když přednáší, dokáže všechny strhnout, často zabrouzdá mimo osnovy a každým slovem nenápadně pobízí své žáky, aby žili naplno a šli za svými sny. A Leo jeden velký sen má - jmenuje se Beatrice, nejhezčí holka ve škole. Beatrice je ztělesněním vášně, její rudé vlasy září na miliony světelných let a jediný její pohled Leovi otevírá brány ráje…

Ale než Beatrice vůbec zjistí, že ji někdo miluje tak, jak ani Dante Alighieri nemohl milovat, onemocní leukémií. Leo si poprvé v životě klade otázky, na které nenajde odpověď na internetu, ale musí se s nimi vypořádat sám, a vydává se bojovat za svůj sen. Pochopí nakonec, že sny neumírají, a najde sílu věřit v něco většího, než je on sám?

Děj tentokrát nebudu moc popisovat, protože vše potřebné už nám prozradila anotace. Rovnou vám prozradím, že pokud vás kniha chytne, nepustí vás až do samotného konce. Pokud ne, může se to stát, ale mně příběh opravdu oslovil. Vlastně se jedná o podobné téma, které se už viděli například ve známých Hvězdách, ale zpracované trochu jiným způsobem. Jde hlavně o to, že hlavním vypravěčem je kluk, takže vidíme jeho pohled "na věc" z jiného úhlu.

Líbí se mi, jak autor dokázal popsat Leovi pocity. To, čím si procházel určitě nebylo vůbec jednoduché. Někdy bylo jeho myšlení až příliš neuvěřitelné a vyzrálé, na 16 letého kluka. Trochu mně ale zarazilo, jak Leo popisoval, jak moc Beatrice miluje a přitom jí vlastně skoro neznal, nemluvil s ní... Přitom ale pořád nepřestával doufat, chodil za ní do nemocnice a tak dále.

Kniha je napsaná hodně poutavě, čte se dobře a zároveň není napsaná primitivně. Autor má určitě dobrou slovní zásobu, používá všemožné metafory a podobně. Na jednu stranu se jedná o knihu tak trochu o životě, na druhou stranu je to spíše pohádka. No, ale rozhodně ne pro děti. Kniha má své kouzlo, doporučuji přečíst.

4,5/5


jarní dumání 2 - tenká nebo tlustá kniha?

15. dubna 2015 v 14:29 | Heaven |  Jarní dumání
JarniDumani2

Rozhodla jsem se zúčastnit jarního dumání, které už podruhé pořádá Syki z Knížního doupěte. Úkoleme je zamyslet se nad tématy týkající se světa knihomolů. Články by měl vycházet pravidelně každou středu, tak jsem zvědavá, jak se mi to podaří splnit.

Tenká nebo tlustá kniha?

,,Jsou vám bližší obtloustlé svazky, které pořádně ani v ruce neudržíte, anebo radši listujete tenoučkými knihami, protože se drží daleko lépe? Znamená tlustá kniha napínavější a epičtější obsah a tenká zase daleko více zábavy? Jakou nejtluštější a jakou nejtenčí knihu jste kdy četli?"

Knihy s více než 500 stránkami mně trochu děsí. Opravdu se špatně drží, ale to se dá vždycky nějak vyřešit. Nevejdou se do kufru, když někam jedete, to jsou ale jen drobnosti. U tlustých knih mně někdy štve, že je čtu dlouho. Nečtu na počet, to vůbec ne, ale třeba už bych potřebovala rozečíst něco dalšího, vrátit ji do knihovny a tak dále, i když se mi ten příběh líbí. No, ruku na srdce, poslední dobou už nečtu tak rychle jako dříve. O tom se třeba ještě rozpovídám v jiném tématu...

sleepy baby

Pokud jde o to, jestli kniha s více stranami obsahuje propracovanější a lepší příběh - záleží na jednotlivé knize. Vězměme si takovou sérii The Mortal Instruments (Nástroje smrti)... ty slabší díly (především pak 2. a 4.) mají kolem 400 stran a děj by se dal srhnout do pár vět. Když už jsme u toho, 6. díl má přes 600 stran, tak jsem zvědavá, jaké epické zakončení přinese. Bohužel je tu vidět, že autoři píší pro peníze. Ne všichni, ale setkala jsem se s několika horšími spisovateli, u kterých bylo poznat, že příběh uměle natahují. Můžu jmenovat třeba vlí sérii od Aprilynne Pike. Má 4 díly o průměrných 350 stranách (což není tak moc), ale kdyby to autorka zbytečně nevycpávala nicneříkající vatou, naříkáním hlavní hrdinky a zbytečně hloupým milostným trojúhelníkem, ušetřila by spoustu popsaného papíru. Ale nějak se živit musí, že ano. (Čímž ji ale nechci omlouvat.)

Tenkých knih jsem tolik nepřečetla, mezi ty nejtenčí se řadí většinou povinná četba jako je Antigona - je docela složitě napsaná, takže díkybohu, že nemá vyšší počet stran. Další jsou třeba Bajky Barda Beedleyho, které zvládnete za hodinku. K nejtlustším knihám se opět řadí tvorba od Rowlingové. Myslím, že nejvíce stran má Fénixův řád, ale nechci kecat... Ale třeba na knihy, které mají 1000 stran, bych si netroufla.