welcome a new family member

24. března 2015 v 16:56 | Heaven |  Deník
Sobotní článek jsem nevynechala jen tak bezdůvodně. Mohla jsem si sice něco přednastavit, ale na to jsem, upřímně, byla v pátek večer moc líná. Sobotu jsem měla totiž pěkně nabytou.

Měla jsem v plánu napsat ještě něco o minulém týdnu, ale ani za nic si nemůžu vzpomenout, co se dělo. Takže to asi nebylo důležité. Každopádně, na sobotu rodiče naplánovali výlet. Jeli jsme se podívat za mým, v pořadí 3., bratrancem, který se narodil poslední únorový den. Těšila jsem se, protože jsem nikoho z této strany příbuzenstva neviděla už od Vánoc. Důvodů je hned několik, především však vzdálenost, která se po přepočtu na hodiny strávené v autě odhaduje na 2. Podle toho, kdo řídí...

ɪɴғɪɴɪᴛʏ ♕
Ačkoliv jsem se chtěla v sobotu trochu vyspat, stejně jsem stávala... dřívě než obvykle. Dobře, v půl deváté, to docela jde, ne? A ve dvanáct jsme byli u prarodičů na obědě. Tam jsme se jen otočili a zase jsme jeli dál, tentokrát k tetě a stejdovi. Nikam daleko, jen na konec světa.

Já jsem děti nikdy nijak nezbožňovala. Ano, jsou rozkošní, zvláště tehdy, než se naučí mluvit, ale pracovat s dětmi bych nemohla (proto dělám instruktorku na dětském táboře, lol). Ale tenhle třítýdenní uzlíček je naprosto úžasný. A taky je strašně hodný. Když jsme přijeli, seděl (poprvé) v sedačce a jeho dvě starší sestřičky ho obsakovali. Až potom začala brečet, ale jinak své rodiče v noci ani moc nebudí, jak mi bylo zděleno. Pak se začal trochu rozčilovat, ale jakmile dostal najíst, usnul a moje mamka si ho vzala na klín. Sestřenky trochu mučili tátu a malej chrněl i za bzukotu hlasů. Někdy kolem šesté jsme se odebrali na třetí etapu z celodení návštěvy k trochu vzdálenějším (vztahově) příbuzným, u kterých jsme byli asi jen na hodinu. Protože nás pak čekala ještě 2 hodinová cesta domů. Na to, že jsem vlastně celý den seděla buď v autě nebo v něčím obýváku, jsem byla pekelně unavená. Kdo by to byl řekl, že i cesta autem bude náročná? Zpravila si strčím do uší sluchátka a někdy i usnu...

Neděli jsem strávila uklízením a učením se na poznávačku z biologie. Hmyz s proměnou dokonalou. Už jsme jednu poznávačku psali, z jiného tématu, ale ta byla podstatně jednoduší, protože v ní bylo jen 25 zástupců a ne 85 jako v té poslední. Jeden spolužák se ptal učitelky, jestli by tu poznávačku zvládla napsat taky. Odpověď byla dost nejasná, ostatně jako vždycky. Nakonec to celkem šlo, protože jsme se vzadu nenápadně radili. Hodinu poté jsem se dost naštvala kvůli pětce z písemky z němčiny, ale to nemám chuť teď rozebírat, to by vydalo na samostatný článek. Alespoň jednička z matiky mi udělala radost. A to jsem se ani moc neučila... :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ronnie Sparks Ronnie Sparks | E-mail | Web | 24. března 2015 v 17:14 | Reagovat

Pracovat s dětmi bych též nemohla :-D jednička z matiky? šikula. Pětku neřeš :-)

2 Writt Writt | Web | 24. března 2015 v 20:30 | Reagovat

Biologie nééé!FUJ! :D
Jinak gratuluji k přírůstku :)
A btw.. když tak nad tím přemýšlím, děti tak moc nemusím, nebo obzvlášť ty školkové, to jsou největší haranti rozcápaní :DD I když mám jedno doma no, který teda výjimečně miluji nadevše. Ale miminka jsou boží :)) :D

3 maredifragole maredifragole | E-mail | Web | 25. března 2015 v 16:19 | Reagovat

Vypadá to, že jsi měla perný víkend. Také se teď učím poznávačku - sice na kytky, ale soucítím s tebou :)

4 Heaven Heaven | E-mail | Web | 25. března 2015 v 16:24 | Reagovat

[1]: : jo, šikula dneska dostal čtverec z matiky, ale vem to čert :D

[2]: : Jo, taky ji nemám ráda. Přesně tak - cizí děti jsou nejhorší, ale ty vlastní (ne že bych nějaký měla, ale myslím ty z rodiny :D) jsou zlatý :D

[3]: : Tak hodně štěstí :)

5 Andey Andey | Web | 25. března 2015 v 16:49 | Reagovat

Já nenávidím dlouhé cesty autem.

6 Anette Anette | Web | 25. března 2015 v 20:02 | Reagovat

gratuluji, určitě si s bratránkem užiješ spoustu zábavy :)
jednička z matiky? šikulka :)

7 Olja:) Olja:) | Web | 25. března 2015 v 21:15 | Reagovat

Když jsem byla mladší ještě jsem ty děti docela měla i ráda :D sestřenky když byly mladší,tak jsem si s nima vždycky vyhrála,tak to bylo super :) ale teď už zvládám maximálně děti tak do 2 let,protože pak už jsou z nich dle mého vážně parchanti,který chtějí všechno :D a nejhorší je takové to období 8-9 což má teď můj bratr a ten je fakt na ránu -.- ještě ty dnešní děti,který mají samou elektroniku a tak :D hrůza! :D

8 *Shock *Shock | Web | 25. března 2015 v 22:53 | Reagovat

Mám ráda děti dost, ale čeho je moc toho je moc :D ale možná bych učitelku zvládla dělat.

Tyjoo, já bych v neděli nedokázala už nic dělat. Padla bych a válela se s filmama nebo celý den prospala :D:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama