playlist - january

Pondělí v 19:17 | Heaven |  Hudba
Mohli jste si všimnout, že jsem za prosinec nezveřejnila playlist a to hlavně z toho důvodu, že nebylo moc nových věcí, které bych poslouchala. Proto přidávám playlist až teď v novinek je tu vlastně jen první písnička... ale i tak jsem si jistá, že některé znát budete a když ne, třeba narazíte na něco nového :)

Calvin Harris - My Way


Marina and The Diamonds - Valley Of The Dolls


The 1975 - Love Me

 

cítíš, jak se měníš

Sobota v 17:30 | Heaven |  Deník
Zase budu chvíli zadumaná. Někdy stačí jen malý impulz a už se vám v hlavě začínají otáčet kolečka tak rychle, že si začínáte myslet, že pokud je nedáte na papír, vybuchnete.

Psali jste si někdy deník? Já jich měla hned několik. Bylo to ještě před lety, když jsem netrávila tolik času u počítače nebo učením se do školy. Občas, když jsem se prohrabávala starými věcmi, jsem si ty deníky četla. Kromě toho, že se směju vlastní hlouposti, naivitě a trapnosti, všímám si, jak jsem se za ty roky dokázala změnit.


To, co mně trápilo před rokem by pro mně dnes už bylo nepodstatné. Autoškola? Teď, když vidím věci zpětně, říkám si, jak to bylo vlastně v pohodě. Po bitvě je ale každý generál, že? Dříve jsem se hodně obávala o to, co si o mně myslí okolí. Ale teď už vím, že když si o mně myslí někdo něco špatného, není to konec světa a zaobírat se nad tím je zbytečné. Nakonec se za sebe nestydím tolik jako před pár lety.

Když mluvím se svými spolužáky, většinou se shodneme na tom, že si nepřipadáme jako maturanti. Řeknete si, že 8 let na jedné škole je celá věčnost... jenže není. Na jednu stranu mně teď, v posledním roce, chytne podivná nostalgie, na druhou stranu se nemůžu dočkat, až se ponusu dál, protože mám pocit, že už některý lidi nemůžu vystát. Když mi bylo 12, 13, říkala jsem si, jak jsou ti maturanti dospělí, jak jsou samostatní a chytří, ale... vůbec si tak nepřipadám.

A najednou přijdete na to, že vám táhne na 20, zamýšlíte se nad věcmi úplně jinak, přemýšlíte nad tím, nad čím jste doposud nepřemýšleli a... posouvá vás to dál. Měnit svoje postoje je normální, nemusí to znamenat přelétavost. Jako dítě jsem milovala růžovou, potom jsem byla puberťačka a nesnášela jsem si, potom už mi nevadila a teď ji mám zase ráda.

Jo, taky nevím, co jsem tím chtěla říct.

čtenářská výzva 2017

31. prosince 2016 v 14:43 | Heaven |  Knihy
Minulý rok jsem se zapojila do knížní výzvy pouze na počet knih - to mi ale nějak nevyšlo... trochu jsem to s tím číslem neodhadla. Letos jsem zkrátka tolič času ani chuti na čtení neměla. Zaujala mně ale knížní výzva od Databáze knih. Smyslem výzvy je přečíst si knihy podle následujících úkolů. Knihy se samozřejmě nesmí opakovat. Takže bych měla pro splnění výzvy přečíst 20 knih. Některé budou obtížnější, ale jinak by to přece nebyla výzva! Pokud jste registrovaní na Databázi knih, můžete si i evidovat plnění výzvy. Pokud ne, můžete se samozřejmě zapojit i tak, pokud vás to zajímá. Jelikož mně čeká ještě něco z povinné četby, některé body by nemusely být problém.


1. kniha, která je starší než čtenář

2. kniha, která je autorovou prvotinou

3. kniha, která má na Databázi knih méně než 500 hodnocení

4. kniha odehrávající se v budoucnosti

5. kniha od severského autora

6. kniha, jejíž děj se odehrává v Praze

7. kniha od držitele Pulitzerovy ceny

8. oblíbená kniha rodičů, prarodičů

9. kniha, odehrávající se na ostrově

10. kniha psaná formou deníku

11. kniha od autora ze sousedícího státu

12. kniha od autora z žebříčku 100 nejoblíbenějších autorů na Databázi knih

13. kniha poprvé vydaná v roce 2017 (zcela nová kniha)

14. kniha od českého autora

15. kniha se zvířetem v názvu

16. darovaná kniha

17. kniha, která má jednoslovný název

18. kniha s jménem v názvu

19. kniha pohádek

20. kniha, jejíž první věta začíná otázkou

🎇 Také vám chci popřát krásný nový rok a ať do něj vkročíte pravou nohou! 🎇




 


největší satani na hudební scéně

27. prosince 2016 v 19:39 | Heaven |  Něco k zamyšlení
Když mám čas a náladu, ráda zjišťuju, co se ve světě děje nového a to i na hudební scéně. Ráda si poslechnu i hudbu, kterou neznám, zkouším interprety, kteří se mi na první pohled nelíbili nebo mi nepřišli sympatičtí, ale... někdy to prostě nejde. Abych do tohoto seznamu někoho zařadila, není podmínkou jenom "je děsnej". Hodně z nich se tváří jako neviňátka a mladý (holky) je mají za vzor. Pokud je máte rádi, samozřejmě proti tomu nic nemám, snažila jsem se najít (víceméně) objektivní argumenty a neplácat jen tak z patra, přesto mi připadá, že nápáchali (a v budoucnosti mohou napáchat) ještě více škody než užitku.

MEGHAN TRAINOR


Proslavila se s jednou z nejotravnějších písniček vůbec "All About That Bass" a téměř okamžitě se stala miláčkem Ameriky. Její první album Title (2015) se vyšvihlo z nuly na jedničku v Billboard 200 a v USA prodala přes milion kopií. All About The Bass (nominovaná na Grammy) není otravná jen svoji jednotvárnou melodií, ale také textem. Na jednu stranu podporuje body positivity (= přijímání svého těla jaké je), na druhou stranu tu ale máme "Go ahead and tell them skinny bitches ". Také podporuju tu myšlenku, že by se nikdo neměl stydět na to, že nemá plochý břicho a zadek jako modelka z Cosmopolitanu, protože ty míry jsou nereálné. Ale když tvrdím, že podporuju body positivity, není snad nemyslné křičet "skinny bitches"? V písničce Dear Future Husband zase tvrdí, že nebude sedět doma a péct koláče, ale manžílek bude kolem ní muset skákat jak si zamane. V písničce No pro jistotu odmítne úplně každého. Me Too má už poněkud lepší text, trochu provokativně sebevědomí, ale po hudební stránce jde o pěknou odpornost.
Zkráceně, prázdné feministické kecy.. Když už jsme u těch keců, v rozhovoru pro Entertainment Tonight prohlásila, že "nebyla jsem dost silná na to, abych měla poruchu příjmu potravy. Snažila jsem se mít anorexii... asi tři hodiny. Jedla jsem led a celer, ale nestačilo to. Skončila jsem a řekla jsem Hej, můžu dostat sendvič, nejlépe hned?"zdroj. Nejen, že si v písničkách protiřečí, zpěv jí taky moc nejde a namísto toho křičí, ale vlastně ani moc neví, o čem mluví. Je tak hloupá a nebo je jenom další loutkou? Opravdu nemůžu uvěřit, že jí tolik lidí sedlo na lep, což je asi to nejhorší.

takový článek o vánocích

22. prosince 2016 v 18:48 | Heaven |  Deník
11 dní od posledního článku. No paráda. Kde jsem vlastně celou dobu byla? Že bych se zase vymluvila na školu? Ale... Vlastně si vždycky řeknu, že dneska už bych opravdu měla napsat článek a nakonec to stejně odložím. Před Vánoci jako by se všichni zbláznili a zase nám naložili tři písemky denně. Mezitím ještě nacvičovat na školní akademii, na ples... Nějak se to všechno hromadí.

Já nerad píšu o Vánocích. Proč? Píše o nich každý. Nerada dělám všechno, co dělají ostatní. Stejně víte, co máte na Vánoce dělat - ozdobit stromeček, upéct cukroví a koupit dárky. Hlavně mi přijde úplně zcestné někomu radit (skrz články a tak), co koupit druhým k Vánocům. Vždyť to přece není o tom, že půjdete do drogérie a koupíte první blbost. Kup nejlepší kamarádce úžasný parfém... Díky, to mně nenapadlo. Přece to je o tom, co má ten člověk rád, co ho zajímá a co by ho potěšilo. Pokud ho nic nezajímá, je to těžký, ale vždycky se tu najde něco, co vám tu osobu připomene a s čím si jí spojíte. Občas mi připadá, že lidé moc nepřemýšlí nad tím, co kupují, ale hlavně, aby to bylo. Pak takové dárky nemají smysl.


Vánoce jsou v naší době svátky jídla a televize. Byli jste v posledních den v nějakém obchodě, např. v Tescu? Lidé nakupují jako šílení. Přijde snad hladomor? Ne, jen budou dva dny zavřené obchody. Přežijeme to?! Taky ráda jím. Cukroví mám plnou krabici a salátu velkou mísu. Ale na co potřebuju ve štědrý den sto druhů jídel? Akorát by mi pak bylo špatně a měla bych zkažené svátky. Jídlem se tak zbytečně plýtvá... A hlavně o Vánocích.

Minulý týden jsem byla dost zaněprázdněná a ani jsem nezapla televizi. Předevčírem mi ale nebylo dobře, takže jsem zůstala doma (pokoušela se o mně nějaká chřipka nebo co, ale už jsem v pohodě), tak jsem kromě užitečných věcí jako je čtení povinné četby dělala i méně užitečné věci jako je sledování televize... To je masáž. Reklamy na hračky. Na super zlevněnou elektroniku. A na půjčky. Samozřejmě na ty od nebankovních společností, které se vůbec nevyplácí. Podle mně je hloupost půjčovat si na Vánoční dárky. Půjčky na bydlení nebo auto jsou rozumný, ale pokud nemám na dárky, prostě se omluvím, že letos nebyl dobrý rok a že nemám peníze. Přece se svět nezhroutí. Jenže je to takový standart, obdarovat své blízké. Ale rozumní lidé to pochopí.

Nejde o to, že bych neměla ráda Vánoce. Mám je ráda, ale... Nejsem už dítě, bohužel. Vidím i ty stinné stránky. Kolikrát jsem zažila Vánoce na sněhu? Hele, ani nevím. Vždyť je teprve začátek zimy a Vánoce na sněhu bývají jen v pohádkách. Nejlepší na Vánocech je asi to, že se sejde rodina. Pro mně. V této době je mi ještě více líto lidí, kteří to štěstí nemají a nevyrůstají v dobré rodině nebo o ní přišli. Proto by člověk neměl být sám. Na FB jsem viděla nějakou pozvánku na Vánoční party v jednom baru poblíž... Říkala jsem si, že bych tam určitě nešla, protože tohle jsou přece svátky klidu (nešla bych tam i za jiných okolností :D), ale na druhou stranu je to docela dobré pro lidi, kteří jsou sami. Všude na vás z reklam a z plakátů zírají ukázkově vysmátý rodiny - musí to být vážně depresivní. Myslím, že už by to k letošním svátkům stačilo.

🎄Šťastné a veselé!🎄

fantastic beasts and where to find them

11. prosince 2016 v 15:17 | Heaven |  Filmy
Výsledek obrázku pro Fantastická zvířata a kde je najít poster Fantastická zvířata a kde je najít/Fantastic beasts and where to find them
Dobrodružný, Fantasy
Velká Británie, USA, 2016

30. léta 20. století. Newt Scamander doráží se svým záhadným kufříkem plným kouzelných tvorů do USA. Newt zkoumá chování magických tvorů a snaží se je navrátit do jejich původního prostředí. V USA je ale chování a držení kouzelných zvířat zakázané. Ačkoliv se Newt snaží mít svůj kufřík na pozoru, nic netušící mudla (v našem případě nečar) se mu připlete do cesty.

Na nový film ze světa Harryho Pottera jsem se opravdu těšila. Typická úvodní znělka jako by mně vrátila o několik let zpátky. Ačkoliv byly poslední díly Harryho Pottera poněkud temnější, Fantastická zvířata jsou o dost veselejší a pohádkovější. I když byl film natočený podle stejnojmené knihy, příběh byl stvořený pouze pro film. A na scénáři se samozřejmě podílela i J. K. Rowling.

U filmu jsem se opravdu dobře bavila a utekl mi opravdu rychle. Ze zvířat se mi nejvíce líbil Hrabák a jeho nekonečná touha po zlatě a všem, co se leskne. Když jsem se před pár měsíci dozvěděla, že hlavní roli bude hrát Eddie Redmayne, byla jsem nadšená, protože je můj oblíbený herec. Role Newta mu opravdu sedla. Celkově byly charaktery trochu neobyvklé (spíše nebyly fádní) a sympatické.

Dopadlo to skvěle. Vždycky, když se objeví takovéto pokračování, které se tváří jako že chce vytáhnout prachy z fanoušků, mám trochu obavy. Ale Fantastická zvířata se povedla. Doporučuju se ten film zajít (stále je ještě v kinech) podívat. Co mně (příjemně) překvapilo bylo to, v jakém věkovém rozsahu se pohybují návštěvníci Fantastických zvířat - od 10 let třeba až do 70 :)

Výsledek obrázku pro fantastic beasts and where to find them stills

Výsledek obrázku pro fantastic beasts and where to find them stills



nechci to nazvat deník maturanta #1

5. prosince 2016 v 18:33 | Heaven |  Deník
A je to tady! Maturitní ročník! Konečně vypadneme z gymplu!
Ne.

Když mi bylo jedenáct let, rodiče si řekli, že mě uklidí na gympl a budou ode mně mít 8 let pokoj. A za půl roku mám maturovat. Už jsem se dokonce upsala ďáblu a skutečně zaškrtla plánované předměty na přihlášce k maturitě - čeština, angličtina, základy společenských věd a dějepis.

Být jediná ze třídy kdo maturuje z dějepisu je vážně vopruz. Alespoň v případě naší školy. Každá škola má tohle po svém a my máme dějepis písemně. A tak je dokonce část testu k náhlédnutí, což není vůbec nad škodu. Vlastně s tím nikdo nemá problém. Jenom jeden učitel, který se mně kvůli tomu dobírá - češtinář. Kromě češtiny učí i co - hádejte - dějepis. A tak, vždycky, když na češtině zmíní nějaký historický kontext nebo událost, dodá ,,ti, co maturují z dějepisu by to měli vědět". S kámoškou se na sebe podíváme, ona se zasměje, já se zamračím a takhle to bude pokračovat následující tři měsíce. Už se nemůžu dočkat.

Scio testy jsou taky pěkná pakárna. Ale pokud se chcete dostat na určitou vejšku, stejně je musíte absolvovat. A jelikož je Scio firma, která chce vydělat, kdo víc zaplatí, ten má větší šanci na na vejšku dostat. První testy mně čekají 10 .12. (Obecně studijní předpoklady a Základy společenských věd) a vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Ačkoliv jsem si pořídila internetový kurz (taky ne za levno), stejně si nejsem jistá, jak to dám. ZSV obsahuje vlastně všechno možný, co dokonce i dějepis. A OSP jsou nevypočitatelné. Doslova.

Náš maturitní ples, hlavní téma č. 1. Máme naprosto nádherný lístky a doufám, že tak nádherný bude i ples. Ale co, určitě bude. Jsme přece 8.A. Od nás se očekává, že budeme mít nejlepší ples ze všech 3 tříd. Možná je to trochu nefér vůči lidem, kteří chodí na čtyřletý gympl, ale taková jsou očekávání. Narozdíl od maturantů z minulého roku se nehádáme. Jistě, neshody jsou na denním pořádku, ale ke krveprolití snad nedojde. Na důležitých věcech se nakonec domluvíme. Se zkouškou předtančení jsme sice začali o nějaké 3 týdny později než bylo plánované, ale choreografie je relativně jednoduchá. Jelikož jsem velmi pohybově nenadaná, trvá mi trochu déle, než si vtisknu do hlavy, že mám takto zvednout nohu a takto mávnout rukou. Jsem tak šikovná, že jsem jednou při skákání před kozu přepadla obličejem na žíněnku a to mně chytala učitelka. Ale to si necháme na jindy.

Vánoce na mně moc nepůsobí. Nemám tendenci si zdobit pokoj světýlky, protože mně to trochu rozptyluje, i když jsou pěkné. Finance nejsou letos takový problém, akorát nevím, co rodičům a jedné kamarádce. Připadá mi totiž, že kupuju pořád to samé. Nemám moc v lásce ty "univerzální dárky" a "tipy na dárky pro každého". Raději se zaměřím na něco, co má ten člověk rád a co ho zajímá a podle toho dárek vyberu než abych měla výčitky svědomí z toho, že jsem vybrala největší kravinu. Jenže fan věci jsou vždycky tak drahý.

Pro ty, co už maturovali - kdy jste se začali připravovat? Protože vůbec nevím, jak si mám rozvrhnout čas. Vím, že s dějepisem budu muset začít dřív, protože ten je už v dubnu, ale co myslíte, kdy je vhodná doba začít zpracovávat otázky? Nejsem šprt, co začíná už v září, ale taky to nechci nijak podcenit. Nějaké rady?



co je v mé kabelce a co mi leží v žaludku?

1. prosince 2016 v 17:06 | Heaven |  Něco k zamyšlení
O "škodlivosti" internetu byly popsány kilometry virtuálního papíru. Nechci tu rozebírat neustále omýlaná témata, jen mně někdy zaráží, čeho jsou lidé schopni.

Kde jsou ty časy, kdy nám bylo dvanáct a hltali jsme články z Bravíčka o svých oblíbených zpěvácích a hercích? Doba ale pokročila a hezounci z plakátu už nejsou nejžhavější zboží. Všimla jsem si, že začal vycházet časopis podobný Bravíčku, ale s Youtubery. To Youtubeři jsou nové celebrity. Nahlížení do soukromí, den s Youtuberem, vyzvídání, pronásledování a drby. A víme o nich všechno, protože nám to oni sami servírují až pod nos.

Pamatujete si, jak nám rodiče, když jsme byli ještě malí, říkali, abychom na internetu nikomu nevěřili, nepsali si s cizími lidmi a podobná moudra, které jsme stejně poslouchali jen na půl ucha? Jenže sociální sítě po vás chtějí, abyste sdíleli svoje soukromí. Nejenom své myšlenky a názory. Nejvíce mně dokážou naštvat fotky dětí. Pokud máte soukromý účet na Facebooku, Instagramu nebo Rajčeti a nikdo, kromě vámi zvolených lidí je nemůže vidět, potom je to v pořádku. Ale veřejné účty a Youtube... Každý asi znáte nějakou mámu, která denně přidává milion fotek svého mrňouse s popisky "miláček papá" nebo "miláček spinká". Jenže dítě je příliš malé a nemůže s tím vůbec nic udělat. Třeba by nechtělo být neustále okukováno. Co když za pár let najde staré fotky z koupání v bazénku? Asi nebude nadšený. A nemusím snad připomínat, že po internetu se pohybuje více než 1 pedofil. Cokoliv, co na internet dáte, může být nějak zneužito. A zatahovat do těch hnusáren nevinné děti mi přijde neuctivé a zarážející.

Co se týče Youtube - spoustu videí typu "co je v mé kabelce" nebo "room tour" mi přijdou nesmyslné. Ale musím brát v potaz, že Youtube je tak trochu vlastní vesmír uprostřed toho našeho s vlastními pravidly. Nejen, že nechápu, jak takové videa mohou vůbec někoho napadnout, ale taky nechápu, jak je může někdo sledovat. A že je lidé sledují, podíváte-li se na počty shlédnutí u slavných Youtuberek. Představte si situaci, že přijdete k naprosto cizímu člověku a prohlížíte si jeho věci (dobře, soutěžící v Prostřenu se nepočítají) a ještě to komentujete. V mém vesmíru je to blbost. Ale v Youtube vesmíru... Jenže je drobný rozdíl mezi tím, když prodáváte své nápady a když prodáváte sebe. Ti druzí se pak stávají lovnou zvěří.

Mám pocit, že čím více je sociálních sití, tím více je na nás vyvíjený tlak, abychom odhalovali svoje soukromí. Ale stačí trochu myslet a nedávat na Instagram každý svůj prd. Lidé jsou různí, ale já si chci hlídat svoje soukromí a nevysypat na sebe všechno. I tady jsem stále relativně anonymní. Prodávat se? Dnes je to tak jednoduché a zároveň tak nebezpečné...



playlist - november

27. listopadu 2016 v 17:30 | Heaven |  Hudba
Do listopadového playlistu jsem kromě novinek zařadila i pár vzpomínkových písniček, které už brzo oslaví překvapivých 10 let. Ten čas ale letí, že?

Charlie Straight - Coco


Marina and The Diamonds - Living Dead


Lady Gaga - A-YO


suicide squad

24. listopadu 2016 v 17:53 | Heaven |  Filmy
Výsledek obrázku pro suicide squad Suicide squad/Sebevražedný oddíl
Akční, Fantasy, Sci-fi, Komedie
USA, 2016

Je to dobrý pocit, být ten zlý... Dejte dohromady tým těch nejnebezpečnějších superzločinců na celém světě, kteří si právě kroutí své tresty, vyzbrojte je tím nejefektivnějším arzenálem, který má vláda k dispozici, a pošlete je porazit záhadnou nepřemožitelnou entitu.

V polovině roke 2016 byl internet zahlcený očekávaným filmem s antihrdiny, ale upřímě, já komiksové hrdiny moc nežeru, takže se mi trochu vyhýbal. Nakonec jsem ale i já podlehla menšímu davovému šílenství a podívala se na něj.

Z postav jsem si nejvíce oblíbila Harley Quinn a Deadshota. Joker byl také fajn, ale možná by mohl dostat více prostoru. Enchantress v podání Cary Delevigne nebyla úplně špatná, ale mohli vybrat trochu lepší herečku, do této role mi úplně neseděla.

Ze začátku jsem byla malinko zmatená a film mně tolik nebavil, časem jsem se ale do děje dostala. Bohužel dějová linka byla jednoduchá na úkor kvality. Úžasný soundtrack, skvělá propagace a zajímavé postavy bez kvalitní dějové linky nezaručí bezvadný film.

Film nejspíš ocení o něco mladší diváci než jsem já (ne že bych se považovala na kdovíjak dospělou, ale před pár lety bych takový snímek hodnotila jinak). Zkrátka na to, jak je film propagovaný a dobře hodnocený, jak čekala větší pecku, ale i tak se dá na něj koukat.

Výsledek obrázku pro suicide squad stills

Výsledek obrázku pro suicide squad stills

3/5


Kam dál